Vydání: 2020/21 Oslava 100 let Jana Pavla II., 19.5.2020, Autor: Mireia Ryšková

Příloha: Doma 21

O životě Panny Marie toho z kanonických evangelií mnoho neznáme. (Něco, spíše legendárního charakteru z pozdější doby, je zachyceno také v apokryfních evangeliích.)
Základními skutečnostmi z evangelií – zejména z Matoušova a Lukášova – je její rodinné spojení se stavebním dělníkem Josefem, Ježíšovo narození v Betlémě a rodinný život v Nazaretě. Tam žili ve společenství dalších příbuzných. Evangelia mluví o Ježíšových příbuzných, kteří jeho veřejnému působení nerozuměli, a dokonce se snažili, i prostřednictvím jeho matky, Ježíše od této činnosti odradit. Posléze se z evangelií dovídáme, že Panna Maria doprovázela Ježíše v jeho nejtěžších chvílích při jeho smrti v Jeruzalémě a že se společně s Dvanácti a dalšími po jeho zmrtvýchvstání modlila (Skutky apoštolů), tedy že žila ve společenství rodící se prvotní obce v Jeruzalémě. O jejím závěru života v Efezu v domě milovaného učedníka a její smrti už z Nového zákona nevíme nic. I tady jde o nebiblická vyprávění.
Jména jejích rodičů Jáchyma a Anny známe pouze z apokryfního protoevangelia Jakubova, kde se vypráví i o jejím podivuhodném narození, výchově a pobytu v Chrámu, o jejím zasnoubení s Josefem, Ježíšově narození a raném dětství. Raná církev prvních desetiletí po Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání byla koncentrována na zvěst o Ježíšovi, tedy o spásném působení Božím skrze Ježíše, takže postava jeho matky stála poněkud stranou; apoštol Pavel ji ve svých listech ani nejmenuje (v Listu Galaťanům mluví jen o Ježíšově narození z ženy).
Z toho, co lze z evangelií soudit i s ohledem na dobové zvyklosti, lze předpokládat, že se vdávala mladá (běžné bylo vdát dceru kolem jejích 13 let; lidé se tehdy dožívali krátkého věku), že s Josefem patřili do vrstvy relativně chudých lidí (řemeslnicko-zemědělské) a žili v Nazaretě, v té době malé nedůležité vesnici.
Jí jako ženě, na jejíchž bedrech spočívala starost o domácnost, připadala povinnost starat se o vodu, dříví na oheň, mletí mouky, přípravu pokrmů (hlavně pečení chleba), nejspíš jí náležela práce na malém poli, dále zajištění rodiny oděvem, což obnášelo výrobu látek a oděvů. Taková činnost znamenala pro ženu úmornou práci od časného rána do pozdního večera v horku i v zimě. Život byl tvrdý, voda se často musela nosit poměrně zdaleka, dříví namáhavě sbírat. Obydlí bylo prosté (spalo se na zemi nebo na střeše domu na jednoduchém podkladu) s jednou obytnou místností a chlévem pro dobytek, což byla u chudých lidí koza nebo ovce. I z tohoto hlediska musela být Maria ženou praktickou, fyzicky dobře vybavenou, zvyklou snášet všelijaké útrapy života. Navíc Josef, její rodinná i ekonomická opora, pravděpodobně ještě před Ježíšovým veřejným vystoupením zemřel. Po Ježíšově odchodu z domova nebyla tedy její situace vůbec snadná. Jako žena-vdova byla odkázána na podporu druhých.
Maria musela být ženou statečnou a odvážnou, jež dokázala překračovat dobové normy. Jako matka Ježíše nepochybně milovala i silnou lidskou mateřskou láskou, bála se o něj, protože dobře věděla, co mu hrozí. Politická situace v Palestině byla napjatá. Odešla z domova, opustila své zajištění, aby svého syna následovala, i když možná úplně nerozuměla jeho poslání, a byla mu nablízku v rozhodujících momentech jeho života. Musela respektovat jeho dospělost a samostatnost i to, že kvůli svému poslání dával přednost učedníkům a jiným lidem před rodinnými vazbami. Ustoupila do pozadí, a přesto to byla ona, kdo mu zůstala i s dalšími ženami na blízku i v hodině jeho smrti. Církev ji nazývá spoluvykupitelkou, protože se svým Synem nesla tíži jeho údělu a zůstala jemu i Bohu věrná.