Vydání: 2007/6 Živá farnost, 5.2.2007, Autor: Ludmila Křivancová

Příloha: Doma

Tentokrát se na svět podíváme z výšky; můžeme tím dosáhnout patřičné hloubky pohledu. Obec Krásno zve k návštěvě už svým názvem. Určitě přitahuje mírumilovné lidi víc než třeba Drštěkryje nebo Hrdlořezy.
Nachází se na Sokolovsku v oblasti Slavkovského lesa; již v 16. století se zde těžil cín a stříbro. Byť má jen 700 obyvatel, může se pyšnit hned dvěma náměstími. Díky pánům Pluhům, kteří rozvíjeli těžařskou činnost, patřilo Krásno dokonce k nejpřednějším cínovým nalezištím v Evropě.
Co je v Krásně skutečně nejkrásnější? Rozhledna ležící na Krásenském vrchu ve výšce krásných 777 m. Je nejen pozoruhodná, jak píše Jan Nouza ve své knize Rozhledny Čech, Moravy a Slezska, ale je spanilá. Návštěvníka zaujme již zdálky neobvyklým tvarem věže. Schody vinoucí se spirálovitě po vnějším obvodu kamenné rozhledny z ní činí v našich končinách mimořádnou výškovou stavbu.

Jako v Iráku
Tvůrci rozhledny byli místní sochař Willy Russ a architekt Fritz Hoffmann, kteří se ve třicátých letech minulého století nechali inspirovat minaretem ve městě Samarrá v dnešním Iráku. Labužníkům připomene chutnou roládu, ale pozor: zdivo nelízat! Její spirálové schodiště způsobuje, že dolní podstava věže je 11 metru široká, zatímco vyhlídková terasa ve výšce 25 metrů měří již jen necelé tři metry v průměru.
Pod rozhlednou je zachovalé koryto Dlouhé stoky o délce 24 km ze 16. století. Jde o umělý kanál, který sloužíval pro plavení dřeva a zásobování dolů vodou. Ve své době zřejmě neměla Dlouhá stoka (Flossgraben) svým provedením a délkou ve střední Evropě obdoby. V roce 2003 byla vyhlášena kulturní památkou.
V krásenském muzeu na místě bývalého dolu Vilém najdeme unikátní parní těžní stroj z roku 1897 nebo důlní lokomotivu ze sokolovského revíru. Za pozornost jistě stojí i gotická zvonice nad kostelem.
Nejbližším větším sídlem je Horní Slavkov, kde můžeme obdivovat gotické a renesanční domy či navštívit muzeum v Pluhově domě. Zvláště pro zamilované doporučujeme zdolat ještě Šibeniční vrch, kde se dochovalo zděné kruhové popraviště. V sychravých jarních či podzimních dnech se budou dívky na tomto místě rády k hochům tisknout. Mimochodem: znáte další „divnopisné“ názvy českých sídel?