Minulost kapliček většinou neznáme

„Kaplička na návsi, křížek v polích“ byl název konference v České Lípě, která se zabývala péčí o drobné sakrální památky. Akci zorganizovalo občanské sdružení Drobné památky severních Čech a nadace Via. Kromě pracovníků muzeí a národních parků se programu zúčastnil i zástupce přílohy Katolického týdeníku Doma.
Redaktor Doma Aleš Palán informoval přítomné zejména o soutěži s názvem Kapličky pro Zdeňka Čížkovského, která je určena farníkům, sdružením křesťanské mládeže, či skupinkám ministrantů. Ti se snaží nalézt a popsat drobné sakrální stavby v okolí svého bydliště. Na Moravě probíhá již třetí ročník akce, v Čechách první, a Doma o ní informuje od samého začátku. „Organizátoři Kapliček vědí, že neobjevili Ameriku, a živě vítají, pokud se jim přihlásí jednotlivec či organizace s tím, že podobná akce již v jejich okolí proběhla nebo probíhá,“ vybídl A. Palán k širší spolupráci.
Jak připomněl etnograf českolipského muzea Jaroslav Slabý, historie drobných církevních staveb byla předávána téměř výhradně ústně a dnes ji z 90% neznáme. Zejména v krajích, odkud bylo odsunuto německy mluvící obyvatelstvo, neměli novoosídlenci o kapličky téměř žádný zájem a národní výbory tyto stavby někdy dokonce cíleně likvidovaly. Výzvy k soupisu podobných památek se přitom objevily už v první polovině 19. století, ale dodnes není kompletní.
P. Josef Hurt z Mostu uvedl, že v okolí jeho působiště byly bezmála všechny drobné sakrální objekty zničeny těžbou uhlí. Přesto má podle něj smysl se zbývajícím objektům věnovat profesionálně (ze strany muzejníků) i amatérsky (například různými soutěžemi). „Pokusme se do takových aktivit přitáhnout děti a školáky. Když za nimi přijde návštěva, jistě se rádi pochlubí tím, jak je u nich hezky,“ vybídl P. Hurt. Oproti zdevastovanému Mostecku nabízí severní Morava veliké množství kapliček a Božích muk. Pracovník Muzea Beskyd Petr Juřák napočítal jen v obci Brušperk 18 božích muk a 6 kapliček. O umístění jedné kapličky mezi zahradami prý dokonce nevěděl ani místní farář.

Kýbl betonu
Některé organizace se nespokojí s popisem stavu kapliček, ale vyčlení finance i na jejich opravu. Pět milionů korun na tento účel našla ve svém rozpočtu Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Její zástupce Josef Jiřička konstatoval na konferenci smutnou skutečnost, že na Šumavě byly zničeny nejen kaple, ale i mnohé obce. Na celém rozlehlém území se nezachovalo ani 10 kompletních křížů! CHKO se před šesti lety rozhodla provést důkladnou evidenci stavu a přiložit ruku k dílu. Dnes je na Šumavě přes 300 opravených křížů, které byly mnohdy postaveny v podstatě úplně znovu, vysvěceny a nyní oživují krajinu a připomínají duchovní svět zdejších původních obyvatel.
Na nešťastné pokusy o obnovu křížků upozornila Natálie Belisová, pracovnice Národního parku České Švýcarsko. V okolí Jiřetína je podle ní zasazeno několik obnovených křížů z železné pásoviny, jejichž betonové ukotvení v zemi věrně kopíruje tvar kýble, z něhož byl beton na místo vylit. Správa Národního parku se snaží drobné sakrální stavby obnovovat. Obraz svatého Eustacha umístili hodně vysoko na strom, aby odolal vandalům. „Jiný obraz u silnice ale už přes rok nikdo neukradl. Snad se situace trochu zlepšuje,“ doufá N. Belisová.
Na obnovu křížků, kapliček a božích muk je podle jejích slov možné získat peníze i z evropských fondů. Ty ale nejsou určeny na sakrální stavby, nýbrž na informační tabule. „Obrazy svatých a další stavby jsou ale přece taky takovými informačními tabulemi. I ony vypovídají a informují,“ vysvětluje N. Belisová fakt, že v Českém Švýcarsku počet informačních turistických tabulí – alespoň pro úředníky – v poslední době nebývale vzrostl.