Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference
Archivní článek

Kunštát - Kunino město

21. 10. 2008

Tisk

Vydání: 2008/43 20 let od úmrtí boromejky matky vojtěchy hasmandové, 21.10.2008, Autor: red

Příloha: Doma

Kunštát je městečko na jižní Moravě, které se pyšní několika slavnými rodáky – tím nejstarším je Jiří z Poděbrad. Na hřbitově můžeme postát u hrobu básníka Františka Halase (jehož potomci dosud v Kunštátě bydlí). Narazili jsme také na tabuli Pneuservis Halas.
S úctou jsme postáli u hrobu P. Ladislava Kubíčka, který zde leží v rodinné hrobce. Žije zde mimochodem i spisovatel Ludvík Kundera.
Nad městem, známým výrobou keramiky, stojí zámek. Dříve na stejném místě čněl do výše hrad, o němž se historie zmiňuje od roku 1360. Název města se vztahuje k nejstarší historicky doložené příslušnici místního rodu, která se jmenovala Kuna a žila ve 12. století (odtud Kunštát neboli Kunino město). Roku 1448 se majitelem kunštátského hradu stal Jiří z Poděbrad, který dal hrad výrazně přebudovat. A v roce 1520 byl hrad i celé panství prodáno rodu Pernštejnů. Od té doby se zde vystřídala celá řada majitelů.
Začátkem 20. století byl zámek Kunštát upraven v romantickém stylu. Změnil se vzhled hradní brány, původní obvodové hradby byly přeměněny na terasy a okolí zámku bylo parkově upraveno. Zámek je přístupný veřejnosti. Kousek od něj se můžete podivovat nad malými náhrobky – psím hřbitovem. Šlechtici zde pohřbili svoje miláčky, které možná milovali víc než své poddané.
Nedaleko Kunštátu se tyčí do kraje rozhledna Milenka (619 m). Nabízí krásný výhled na Drahanskou a Českomoravskou vrchovinu, za dobrých klimatických podmínek je vidět i Praděd. Pod rozhlednou se nachází jeskyně Rudka. Najdeme v ní obrovské pískovcové sochy blanických rytířů, kteří jsou připraveni vyjet, až bude českému národu nejhůře. V míru zde přebývají se Sněhurkou a trpaslíky. Vstup do jeskyně hlídá lev. Tvůrcem soch byl samouk Stanislav Rolínek (1902–1931). Onemocněl tuberkulózou a místo naříkání nad sebou samým se pustil do díla. Vytesal 14 m vysokou sochu T. G. Masaryka. Pracoval s primitivním náčiním – hasičskou sekerou a nůžkami na ovce. Dnes už toto dílo ale bohužel neuvidíte – zbyly pouze Masarykovy boty. Socha musela být v roce 1941 na příkaz ONV stržena. I přesto však určitě stojí za to Kunštát navštívit.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou