Vydání: 2019/25 Jubileum Katolických novin, 18.6.2019, Autor: Karolína Peroutková

Příloha: Doma 25

Každý je přesvědčený, že ví, o koho se jedná, a přesto dva lidé by nedokázali stejně popsat ty nejlepší vlastnosti správného hrdiny. Jeden myslí spíš na výkony ve sportu, jiný na dechberoucí boje za mír či duchovní hodnoty. Používá ke svému boji hrdina šípy, puk, nebo lásku? Představa o protivenstvích a nebezpečích, kterým musí čelit a skrz které také úspěšně prochází, odráží hodnoty, jež vyzdvihujeme, a momentální situaci, kterou považujeme za náročnou. „Hrdina se vydává z každodenního světa do říše nadpřirozených divů, setkává se tam s úžasnými silami a dosahuje přesvědčivých vítězství. Ze svých tajuplných a dobrodružných cest se vrací se schopností prokazovat dobrodiní svým bližním,“ udává definici autor Joseph Campbell ve své knize Tisíc tváří hrdiny.
Cílem této strany není popis dnešního hrdiny a hledání místních či historických souvislostí s vymezením potíží, které by měl vyjasnit. Míří jinam: ať už si vybereme postavu světce, biblického bojovníka, historickou osobnost, sportovce, unaveného rodiče malých dětí či přelaskavého řidiče MHD, máme možnost na konkrétní postavě dětem přiblížit důležité výchovné hodnoty.
Junák a svatý „odvedle“
Nejde přitom jen o zábavu a potěšení z dobrodružného příběhu, který většinou danou postavu formuje – při bližším zkoumání má rodič možnost dítě přitáhnout k zásadním životním směrům. Takovou kotvu ocení později, až se ratolest přiblíží k dravému, komerčnímu proudu zábavy.
Její pevnost a stabilitu můžeme navíc ukotvit snahou hledat ji v každodenních situacích. Jak totiž připomíná papež František ve své exhortaci Radujte se a jásejte (Gaudete et exsultate), máme tendenci myslet si, že výjimečnost a hrdinnost je určena těm výjimečnějším z nás. Podle papeže to není pravda: „Mysleme na to – jak nám doporučuje svatá Terezie Benedikta od Kříže – že skutečné dějiny jsou utvářeny často někým jiným: ,Z nejtemnější noci povstávají největší proroci – postavy světců. Ten oživující proud mystického života ale zůstává z větší části neviditelný. Rozhodující proměny v dějinách světa byly bezesporu spolupůsobeny dušemi, o nichž žádná dějepisná kniha nepojednává. A kterým duším vděčíme za ty rozhodující proměny v našem osobním životě, to se dovíme až v ten den, v němž bude všechno skryté odhaleno.‘“
Všichni jsme povoláni k tomu, abychom byli svědky, ale existuje mnoho způsobů svědectví.