Vydání: 2006/44 Jak se stát svatým, 31.10.2006

V rámci oslav 88. výročí vzniku samostatného československého státu předal 28. října prezident Václav Klaus státní vyznamenání 22 osobnostem. Řád Tomáše G. Masaryka propůjčil prezident strahovskému opatu Mons. Michalovi Josefu Pojezdnému, Mons. Karlovi Skalickému, který působí na Teologické fakultě Jihočeské univerzity, a předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové. Medaili Za zásluhy (v oblasti kultury a umění) pak prezident udělil fotografovi Jindřichu Štreitovi.

Mons. Michaela Josefa Pojezdného, opata strahovských premonstrátů, ocenil prezident za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv. „V období totality se podílel na aktivitách připravujících podmínky pro vítězství demokracie v naší zemi. Po roce 1989 se významně zasloužil o obnovení náležitého postavení církví v naší společnosti,“ uvedla k ocenění Mons. Pojezdného kancelář prezidenta republiky. „Je moc dobře, že mezi dvaadvaceti oceněnými jsou dva kněží. Ukazuje to, že stát má vztah k církvi a že si její práce váží. Své vyznamenání beru jako poctu církvi,“ těšil se z ocenění Mons. Pojezdný. Mons. Karel Skalický obdržel vyznamenání za vynikající zásluhy o stát v oblasti rozvoje demokracie, humanity a lidských práv. Podílel se na aktivitách českého exilu v boji proti totalitě. Po emigraci do Říma přednášel teologii na Lateránské univerzitě, od roku 1967 vydával významný exilový časopis Studie. Jako kněz se věnoval českým exulantům. „Při udělení státního vyznamenání jsem se cítil konečně jako Čech – uznaný, plnoprávný Čech,“ prozrazuje Karel Skalický, který prožil osmatřicet let v exilu. „Vzpomněl jsem si na Žalm 115, který začíná slovy: Ne nás, Hospodine, ne nás, ale svoje jméno oslav. Říkal jsem si, ať i toto ocenění slouží Boží slávě,“ dodává Karel Skalický.
Dílo oceněného fotografa Jindřicha Štreita znají čtenáři i ze stránek KT. Naděžda Kavalírová je známá svým dlouholetým otevřeným odporem proti komunistickému režimu. Po maďarských událostech v roce 1956 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena za vlastizradu a řadu let vězněna. Od roku 1990 se angažuje ve vedení Konfederace politických vězňů.
JIŘÍ MACHÁNĚ, rag