Vydání: 2006/16 Místo studentů v církvi, 18.4.2006, Autor: Jaroslav Someš

témata v oscarových amerických filmech

Naší filmové distribuci slouží ke cti, že se naučila pohotovosti. Filmové novinky z celého světa už k nám dávno nepřicházejí s několikaletým zpožděním, ale souběžně s

celoevropskými premiérami. Takže i mnoho snímků, které se minulý měsíc ucházely o legendárního Oscara, Cenu americké Akademie filmového umění a věd, už u nás běží. Jsou to např. Letopisy Narnie - Lev, čarodějnice a skříň, Nepohodlný, Zkrocená hora, Pýcha a předsudek, Mnichov a také trojice, jež si zaslouží zvýšenou pozornost: Capote, Syriana a Dobrou noc a hodně štěstí.

Získal-li Hoffman letošního Oscara za nejlepší herecký výkon, pak cenu za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli obdržel George Clooney za film Syriana, jehož je zároveň spoluproducentem. Spíše než o vedlejší roli by se ale v tomto případě mělo mluvit o jedné z rovnocenné řady hlavních postav. Snímek režiséra Stephena Gaghana je totiž mozaikou několika dějových proudů, které se spojí až v závěru. Líčí krutou a nelítostnou epizodu mezinárodního mocenského zápasu o ropná naleziště kdesi na Blízkém východě. Konkrétní události, jejich dějiště a postavy jsou smyšlené, složitost a krutost politických her řízených zájmy naftových magnátů z druhé strany Atlantiku však nikoli. Clooney tu představuje agenta CIA, pěšáka na oné nebezpečné šachovnici. Jeho spoluhráčem - či spíše protihráčem - je reprezentant mladé hollywoodské generace Matt Damon v roli energetického odborníka Woodmana.

Clooney jako jeden z nejpřitažlivějších herců dnešní Ameriky by jistě mohl bez problémů využívat svých fyzických předností a natáčet jen komerčně úspěšné filmy. Cítí však potřebu vyjadřovat se jako umělec i jako občan k problémům současného světa. Dokladem jeho nekompromisních postojů byl na letošních oscarových žních také snímek Dobrou noc a hodně štěstí – k němu sám napsal scénář, režíroval jej a zahrál si v něm jednu z předních rolí. (Na kvalitách filmu nic nemění skutečnost, že i přes šest nominací nakonec žádného Oscara nezískal.) Děj se tu vrací do počátku padesátých let, do atmosféry nedůvěry a strachu, vyvolané „hony na čarodějnice“. Ty vedl Výbor pro neamerickou činnost, v jehož čele stál senátor McCarthy. Prakticky celý film se odehrává pouze v jediném prostředí, v budově televizního zpravodajství CBS, je černobílý (takže může využívat autentický dobový materiál) a jeho příběh je jednoduchý a přímočarý. Ale jeho poselství je hluboké a má aktuální dosah – i když jistě jiný pro dnešní Ameriku, a jiný pro nás: Pravda nad lží a nenávistí vítězí jen občas, ale to neznamená, že by měla tento zápas vzdát.