Vydání: 2016/4 Češi dávají nemocným Indům naději, 19.1.2016, Autor: Jana Michálková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Litoměřická diecéze

Je půl hodiny před půlnocí z 12. na 13. ledna. Na faře ve Šluknově je rušno. Z jihomoravských Žarošic sem zvečera přijelo téměř šedesát poutníků, jsou tu i tři ze Slovenska. Posilňují se gulášem, který navařil jejich hostitel P. Pavel Procházka. Mají před sebou cestu do Filipova, vzdáleného dvanáct kilometrů, kde ve čtyři hodiny ráno začíná výroční pouť k Panně Marii Filipovské a kde oslaví 150. výročí vzniku tohoto místa tradiční mší svatou. Krátce po půlnoci se zhruba polovina z nich vydává na pěší pouť. Než vstoupí do filipovské baziliky, kde budou děkovat a prosit, je třeba přinést oběť. „Poprvé jsme sem přijeli před devíti lety. Za ty roky jsme se přesvědčili, že je to pouť velkých milostí, které si tu lidé vyprosili, asi i kvůli té velké oběti, s níž je to každý rok spojeno. Přijíždíme se také modlit za tento kraj a doufáme, že na něm spočine kus naší víry,“ říká žarošický kněz P. Josef Pohanka. Jak dodává, zájem o pouť do Filipova je mezi jeho farníky obrovský. Nejmladší poutnici je devět let, nejstarší 82. „Vytváří se tu společenství – lidé jsou tak nadšení, že přijíždějí opakovaně a s nimi další,“ pochvaluje si P. Pavel Procházka a připojuje, že tu vzniká krásná jednota: společného setkání, modlitby, sdílení. Vzpomíná se tu i na loni zesnulého Štefana Chrenka, který sem poutníky ze Slovenska vodil třicet let.
Na pěší pouť se lednovou nocí mezi jinými vydává Helena Vargová. Přijíždí ze slovenské obce Zbehy u Nitry a navzdory nejrůznějším komplikacím a rozmarům počasí putuje pěšky ze Šluknova do Filipova pravidelně už 34 let! Jak říká, „poděkovat Panně Marii, že jsme mohli přijít a nabrat síly. A pokud se toho dožijeme, přijedeme za rok znovu.“