Při soukromé audienci v ranních hodinách 17. listopadu, kdy Česko slavilo Den boje za svobodu a demokracii, požehnal papež František tři základní kameny, které budou součástí významných staveb Brna.
Vydání: 2021/48 Vykročme do adventu, 23.11.2021, Autor: Lenka Fojtíková
Kameny sem přivezla brněnská delegace. Jsou spjaty s odkazem světoznámého přírodovědce a opata řádu sv. Augustina Gregora Johanna Mendela, jehož 200. výročí narození si připomene celý svět v příštím roce. Jejich požehnání se domlouvalo se Svatým stolcem několik měsíců. „Kameny požehnané papežem Františkem mají pro náš řád, jehož byl Gregor Johann Mendel opatem, zvláštní význam. Pochází totiž přímo ze základů kláštera, který založila v roce 1323 dvojnásobná královna a manželka českých panovníků Václava II. a Rudolfa Habsburského Eliška Rejčka,“ připomněl generální převor augustiniánů P. Alejandr Moral Antón OSA.
Pro památník i pro skleník
„Je to pro nás velká událost, kterou můžeme srovnat s rokem 1987, kdy papež Jan Pavel II. povýšil náš chrám Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, kde Gregor Johann Mendel působil jako kněz, na baziliku. Domníváme se, že tento akt je tím nejlepším možným zdůrazněním významu jednoho z největších vědců všech dob, a to nejen v očích všech občanů České republiky, ale také celého světa,“ řekl ekonom starobrněnského opatství P. Jan Emil Biernat OSA.
„Jeden z požehnaných kamenů bude součástí opraveného Mendlova náměstí, druhý se stane základním kamenem připravovaného Monumentu Gregora Johanna Mendela a třetí bude součástí obnoveného Mendelova skleníku. Ten vyroste na půdorysech toho původního,“ informoval první náměstek primátorky města Brna Petr Hladík.
„Je symbolické, že právě augustiniánské opatství na Starém Brně věnovalo základní kameny, které se stanou trvalou součástí nové podoby Mendlova náměstí,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková, která se setkala s hlavou katolické církve zblízka poprvé.
V zahradách augustiniánského opatství probíhá už nyní archeologický průzkum základů původního skleníku, kde Gregor Johann Mendel prováděl své pokusy s křížením hrachu. Na jejich výsledcích pak definoval základy dědičnosti, čímž vystavěl pilíře pro budoucí vědní obor genetiky.
„Snažíme se, aby v rámci oslav 200. výročí od Mendelova narození vznikl obnovený skleník a aby na zrekonstruovaném Mendlově náměstí stála socha, která bude důstojně připomínat význam a celoživotní odkaz této osobnosti. Věřím, že už brzy budeme moci zveřejnit, jak budou obě stavby vypadat,“ uvedl Jakub Carda, ředitel obecně prospěšné společnosti Společně.
