Vydání: 2022/26 Rok rodiny vrcholí v Římě, 21.6.2022

Evangelia nám často představují Krista, který je všude vřele vítán a stále obklopen zástupem pozorných posluchačů a oddaných příznivců. Jeho cestu do Jeruzaléma však zkomplikovala pobuřující nepohostinnost obyvatel samařské vesnice. Pohoršení apoštolové, bratři Jakub a Jan, se stavěli do role samozvaných soudců a inspirování příběhem proroka Eliáše důrazně volali po přísném trestu v podobě spalujícího ohně z nebe. Jejich rozhořčení bylo důvodem, proč si vysloužili přiléhavé pojmenování „boanerges“ – synové hromu. Oba jaksi pozapomněli, že zaujatý postoj Samaritánů vůči Židům putujícím do Jeruzaléma byl odrazem dlouhodobě napjatých vztahů mezi oběma národy.
I Pán Ježíš dal najevo, že je nemile dotčen nepohostinností Samaritánů a že „Syn člověka nemá, kam by hlavu položil“. Ale naprosto nesdílel rozhorlení svých učedníků. Z nepříjemné události a nanejvýš mrzuté příhody dokázal vyvodit poučení pro všechny, kteří jej chtěli následovat. Toto následování není pohodlnou rekreační procházkou se zaručeným komfortem. Ježíšova cesta je náročná a ten, kdo se na ni vydá, se musí oprostit od své minulosti a nemůže se ohlížet nazpět. Úzké rodinné vztahy, oprávněná služba blízkým, ba ani nezbytná pomoc potřebným se nesmí stát lichou výmluvou a důvodem pro to, aby se rozhodnutí následovat Krista odkládalo na jinou příhodnější dobu.
Evangelium této neděle nabízí příležitost k vážnému zamyšlení a odhalení toho, co nám brání v tom, abychom bez planých výmluv a vytáček následovali Krista. Neměli bychom však přehlédnout počáteční zápletku vyvolanou nepohostinností Samaritánů. I my máme dostatek příležitostí k tomu, abychom důrazně dávali najevo svou nelibost a oprávněné pobouření. Někdy dokonce soupeříme o to, kdo bude důraznější a ráznější. Se stejnou vehemencí jako synové Zebedeovi, Jakub a Jan, dokážeme svolávat ony pověstné „hromy a blesky“. Takové rozhorlení bývá plané a postrádá věcnost. Nedokážeme, anebo ani nechceme ze všech nemilých události a nepříjemných zkušeností vyvodit poučení a potřebnou sebereflexi.
Jsou situace, kdy nesmíme zbaběle mlčet a musíme se hlasitě ozvat a důrazně reagovat. Nezapomínejme však na to, že křesťané nejsou „boanerges“ – synové hromu, ale synové (a pochopitelně i dcery) nebeského Otce, který dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým.