HOMILIE: Velikonoce jako pokračování

Minulé Velikonoce jsem měl vážně nemocnou maminku a zemřel mi kamarád v poměrně mladém věku. Tyto okolnosti pro mě byly obohacením přemýšlet o událostech Svatého týdne a Velikonoc trochu jinak. Kladl jsem si otázku: O čem vlastně křesťanské Velikonoce jsou? Jako odpověď mi znovu a znovu přicházelo jedno jediné slovo: pokračování. Ano, Velikonoce lze definovat tímto jedním slovem, protože pokračuje život a pokračuje i přátelství. Úryvek evangelia této neděle totiž vypráví právě o tom.
Pokračuje přátelství. Ježíš mohl učedníkům říci, že po všech těch událostech, které se v těch dnech odehrály, s nimi skončil. Leckdo by to udělal. On jim však přeje pokoj, dává jim dar Ducha Svatého a dokonce je pověřuje mocí odpouštět hříchy. Vlastně jim říká, že s nimi dál počítá. Jeho přátelství s člověkem pokračuje. A to se netýká pouze apoštolů, ale i nás všech. Ježíš s námi počítá a jeho přátelství s námi pokračuje. Apoštolové se z lidského hlediska vůbec neosvědčili, selhali. Ale právě paradoxně v tom tkví ona osvědčenost. Učedníci zažívají sílu odpuštění, které je projevem Boží moci. Pán odpouští i nám a ze své strany dělá všechno pro to, aby naše přátelství s ním pokračovalo.
Pokračuje i život. Ježíš zemřel, ale smrt navždycky přemohl. Žije. A až překvapivá jsou jeho první slova adresovaná všem apoštolům: „Pokoj vám.“ Jsou to slova daru, který v sobě nese odpuštění a požehnání. Kristus odpouští úplně všechno a přáním pokoje přináší požehnání.
Zmrtvýchvstalý Kristus přichází ke svým učedníkům navečer toho prvního dne, aby je ujistil o životě, o přátelství, o tom, že jeho slovo platí. Když předpovídal, že bude zrazen, tupen, ale třetího dne vstane z mrtvých, byla to pravda. Učedníci a všichni ostatní se mohou na jeho slovo stoprocentně spolehnout. On mluví vždycky pravdu a jeho slovo má být oporou pro každého člověka. Ježíš svou smrtí a zmrtvýchvstáním navždy přemohl hřích a smrt a ukázal nám, že život pokračuje.
Druhá neděle velikonoční je z rozhodnutí svatého papeže Jana Pavla II. nedělí Božího milosrdenství. Při četbě nedělního úryvku evangelia a ve světle všech velikonočních událostí si máme uvědomit velikost Božího milosrdenství. Nekonečně milosrdný Bůh odpouští a navazuje s člověkem přátelství. Chvalme milosrdného Boha a nechme se obohatit jeho láskou, slovem a přátelstvím, které stále pokračuje.