Vydání: 2022/44 Svátek všech přímluvců, 25.10.2022

Jak vypadá Ježíš? Zajímavá otázka. Možná budeme všichni jednou dost překvapeni. Ale asi se shodneme na tom, že to pro naši víru není úplně to nejdůležitější. Pro Zachea to z nějakého důvodu ale důležité bylo. Nikdy předtím ho neviděl, jen o něm slyšel, jaké dělá zázraky a jakou moc má jeho slovo. Vůbec si neuměl představit, že by taková celebrita, jako je Ježíš, přišla k němu domů a poctila ho svým přátelstvím. Tak se chce aspoň zdálky podívat. Možná je takovým obrazem lidí, kteří vědí, že jsou tak moc mimo, že ani nemohou doufat.
Spíše bychom řekli, že Ježíš poctí návštěvou místní náboženskou honoraci. Představeného synagogy, vedení města, místní smetánku. Ti zase budou obrazem těch, kteří jsou přesvědčeni, že na Ježíšovu návštěvu mají ze své funkce tak nějak nárok.
Zacheovi je jedno, co si o něm druzí myslí. Klidně se ztrapní tím, že vyleze na strom. Pro něj je setkání s Ježíšem důležitější než osobní image. Možná překročil hranici toho, že nemusí ani sobě, ani druhým nic dokazovat, protože jeho cíl je daleko důležitější.
Na Zacheovu ochotu odpovídá Ježíš svou aktivitou. Začne Zachea vést. Řekne mu, jak má postupovat. A Zacheus to přijme. Setkání s Ježíšem ho změní. Bez násilí, bez přemlouvání, bez moralizování, bez teologických argumentů. Takhle to funguje. Setkání s Ježíšem proměňuje. To je riziko, kterého se i dnes tolik lidí bojí. Dokonce i pokřtěných.
Velmi zajímavé je také to, co Zacheus po svém obrácení Ježíšovi řekne. Polovici svého majetku chce dát chudým. Proč? Protože poznání Ježíše znamená prohloubení sociálního cítění. Křesťan, který je slepý vůči chudým a potřebným lidem, se s Kristem ještě nikdy nesetkal. Zacheus chce dál napravit křivdy, které způsobil tím, že někoho ošidil. Zajímavé je, že čtyřnásobně. Proč? Vrátit by to nestačilo? Nahradit to dvojnásobně by bylo málo? Trojnásobně taky? Ano. Kolik křivd, které jsme způsobili, nám nestálo ani za obyčejné „promiň“? To je otázka pro Zachey v nás.
Setkání se Zacheem také přináší dvě zprávy pro všechny křesťany, kterým není lhostejno, jestli naše víra přežije. Ta dobrá zní: nemusíte měnit lidi vy, změní je setkání s Ježíšem. A ta náročná: jestli křesťan nebude žít ve skutečné Ježíšově blízkosti, nemá druhým co nabídnout. Mírou života v Ježíšově blízkosti pak nejsou ani pocity, ani vzdělání, ani pozice v církvi, dokonce ani vědomí, ale touha. Touha po Ježíšovi, která je ochotná jako Zacheus obrazně vylézt na strom, aby ho aspoň
zahlédla.
Všichni jsme hříšníci a všichni máme šanci, aby k nám Ježíš přišel, všichni máme šanci se obrátit. Bohu díky za to.