Vydání: 2018/30 Richard Rohr: nezahořknout, 24.7.2018

Malý chlapec s trochou jídla je tak nepatrný proti pětitisícovému zástupu, který potřebuje velké množství chleba, aby byl nasycen. Ježíši to ale stačí, protože ví, co chce udělat. Potřebuje však, aby se ten chlapec odhodlal dát mu vše. V Písmu svatém i v dějinách jsou mnozí svědkové, že Bůh si cení naší nepatrnosti, a skrze ni činí velké zázraky. Připomeňme si některé z nich: Josef Egyptský, mladičký pastýř David, prorok Jeremiáš, apoštol Jan, ale také sv. František, Terezka z Lisieux, Karel Foucauld... Ti všichni, v očích světa nevýznamní, stali se nástroji velkých Božích skutků. Ježíš miluje maličké, oceňuje skryté, věnuje pozornost nepatrným. Jak si dnes též nevzpomenout na chudou vdovu, která podle Ježíše do chrámové pokladnice dala víc než všichni boháči? Dala všechno, z čeho měla být živa…
Vidíme ale apoštoly, kteří počítají. Hledají zdroje. Snaží se spolehnout na lidské řešení, a pak jsou bezradní, protože není jiné řešení než to Boží – zázrak. Svatý Augustin komentuje toto evangelium slovy: „Hledal u něho (Filipa) ne chléb, ale víru.“ Nikdy totiž nebudeme mít dostatek prostředků, abychom všem pomohli. Nikdy nebudeme mít dost sil, abychom všechny zachránili. Nikdy nebudeme tak svatí, abychom si mohli „zasloužit nebe“. Milostí jsme spaseni skrze víru! (Ef 2,8) A místo, aby nás to naplnilo radostí, zneklidňuje nás to, dělá nám to starosti. Měli bychom růst ve víře a důvěře. Apoštol Petr až o mnoho let později napíše tato slova: „Všechnu svou starost vložte na něj, neboť mu na vás záleží.“ (1P 5,7) Boží muž Elizeus se také spolehl na Hospodinovo slovo...

Tento týden ve středu bude památka sv. Ignáce, tak si k dnešnímu evangeliu připomeňme tři jeho myšlenky:
„Čím štědřejší jsi k Bohu, tím více objevuješ jeho štědrost k tobě.“
„Skutečně jenom málo lidí chápe, co všechno by jim Bůh prokázal, kdyby se mu zcela odevzdali.“
„Člověk by měl Boha prosit tak, jako kdyby všechno záleželo na Bohu. A měl by pracovat a starat se tak, jako kdyby všechno záleželo na jeho práci.“
Je dobré si připomínat základní jednoduché pravdy, protože nám pomáhají rozlišovat. Někdy chceme dělat veliké věci a jsme zklamáni, když nás lidé neocení. Protože se do naší aktivity příliš promítá nezdravá sebeláska. Někdy se trápíme svou neschopností. Paradoxně je zdrojem našeho trápení také nezdravá sebeláska. Bůh však tím, jak nás ponechává našim omezením a slabosti, nás vychovává k lásce větší, opravdové a svobodné. P. Jan Twardowski napsal krásná slova: „Láska, kterou není vidět, nezaclání sama sebou.“ (z básně Svět) Vezměme tedy své malé hřivny, dejme je do aktivní služby Božímu království a žijme způsobem skutečně křesťanským, abychom lidem nepřekáželi v cestě ke Kristu.