Vydání: 2022/9 Zemřel biskup František Lobkowicz, 22.2.2022

Ježíš pokládá otázku: „Může slepý vést slepého?“ Je to řečnická otázka. Jistěže není možné, aby slepý vedl dalšího slepce. Možná je to ale přece jen skutečný stav věcí v našich životech, a to ještě běžnější, než si myslíme. Abychom tedy nespadli do jámy, Ježíš nás vybízí, abychom byli řádně připraveni. Co tím myslí? Snad důkladnou formaci? Nebo tím chce poukázat na něco jiného?
Myslím si, že Ježíš nás chce pobídnout k tomu, abychom dokázali vidět realitu správně, a proto nás vyzývá, abychom uviděli, že ostatní nemají v očích ani třísky, kdežto my v nich máme přímo trámy. Jsme-li zvyklí vidět na druhých to špatné, je to znamením, že jsme slepí. Ve skutečnosti je tomu totiž tak, že ten, kdo má dobrý zrak, vidí především dobro a to špatné vnímá jen jako malou třísku, zatímco sám u sebe vidí trám.
Jestliže v případě neúspěchu hledáme vinu vždy u druhých, pak to značí, že jsme slepí. Jestliže se podle nás mají změnit ti ostatní, jsme slepí. Jestliže hovoříme o ubohosti jen u druhých, a nikoli o své vlastní, jsme slepí. Jestliže nedokážeme v ostatních vidět Boží dar, jsme slepí. Jsme natolik zaslepení, že svou slepotu nevidíme, a tak padáme do jámy a ubližujeme si.
Vyjmout z oka trám je proces zvaný obrácení. Obrátit se znamená chtít vidět Boží přítomnost ve svém životě. K tomu je zapotřebí všimnout si trámu ve svém oku a uznat, že naše ubohost je větší než bídnost ostatních.
Co udělat pro to, abychom viděli v druhých to dobré? Pozorně vážit slova. Povzbuzujme se a poukazujme na Boží dar, jenž je v druhých i v nás. To znamená začít se dívat na svůj život přívětivým pohledem. Rovněž to obnáší být vděčni za situaci, v níž se nacházíme. Abychom viděli dar od Boha, musíme začít mluvit jinak, a to počínaje maličkostmi. Jedině tak pro nás budou Boží dary viditelné. V tom tedy spočívá význam „být připraveni“ – připravit svá ústa, abychom mohli vidět.
Naší první starostí nemá být ukazovat na zlo, ale na Boží přítomnost. Správně vidí ten, kdo vidí Boží dar; pokud ho však nedokážeme rozpoznat, vidíme špatně. Povzbuzujme se navzájem k tomu, abychom viděli dary od Pána ve svém životě, ve svém domě, ve svém společenství, v celé naší společnosti, protože Boží dary jakékoli zlo vždy převyšují. Pakliže uvidíme jenom nebo převážně to zlé, postihla nás slepota.
Snažme se objevit Boží dary, a nalezneme je. A za každý dar děkujme – to je ten nejkrásnější a nejméně bolestivý způsob, jak ze svých očí odstranit trám. Tak uvidíme, že Bůh je dobrý, a zamilujeme si svůj život, svou rodinu, své společenství i naši zemi.