Vydání: 2021/34 Zemřel biskup Petr Esterka, 17.8.2021

Tato generace byla privilegovaná, protože se dočkala naplnění příslibu, který Bůh dal Abrahámovi: „Tuto zemi dám tvým potomkům.“ Nyní v Sichemu měli poděkovat, že k naplnění došlo právě za jejich života, ale přišli také, aby promysleli, jak budou žít dál. Víme, že Izraelité jsou lidem Smlouvy, a šlo o to, aby na tuto smlouvu nezapomněli. Do tohoto okamžiku byli na Bohu silně závislí – stěhovali se, kočovali a byli blízko jeden druhému. Teď se zastaví, jejich způsob života bude rozhodně snazší, ale také budou dál jeden od druhého. Už nebudou žít v jednom táboře, ale rozejdou se po celé zemi. Bude těžší udržet živou myšlenku: Jsme lid Smlouvy, patříme k sobě a patříme k Bohu.
Každopádně shromáždění v Sichemu bylo shromáždění radostné, slavnostní. A zde je nebezpečí, že ve slavnostní atmosféře člověk slíbí něco, čemu říkáme lehkovážný slib. Člověk se pro něco nadchne, nepromyslí to a později za tím nestojí tak pevně, jako kdyby o tom vážně přemýšlel.
Jozue varuje před touto davovou psychózou a říká: „Vybízím vás, abyste sloužili Hospodinu. Já a moje rodina to uděláme, my jsme to promysleli, my si za tím stojíme. Nejde o to, abyste řekli ‚já také‘, protože to říkají všichni, ale jde o to, aby to bylo vaše osobní rozhodnutí a abyste si uvědomili, že patříte ke Smlouvě, tak jako k ní patřil Abrahám, Izák a všichni ostatní.“ Jozue chce po svých současnících, aby se rozhodli odpovědně a aby za svým rozhodnutím stáli.
Shromáždění v Kafarnaumu se uskutečnilo proto, že se lidé najedli. Druhý den hledají Ježíše a chtějí, aby zopakoval zázrak. Ježíš pronáší řeč, ve které vysvětluje důvody svého jednání, předkládá myšlenku sloužícího chleba. Chléb, když je dobrý, sní se celý. Celý se ztratí. A tím, že se chléb spotřebuje, že ho lidé snědí, stává se pro ně zdrojem energie, posily. V této logice Ježíš uvažuje a říká: „Já jsem přišel dát posilu.“
A jak byla tato řeč přijata? Mnozí reptají a říkají: „To je tvrdá řeč.“ Ježíš ví, že tato krize zasáhla i dvanáct nejbližších. Tím, že jim klade otázku: „I vy chcete odejít?“ krizi nevyvolává, ona už tam je. Ježíš na ni upozorňuje a chce ji pomoci řešit.
Když se o něčem řekne, že je to v krizi, většina lidí se lekne. Krisis je řecké slovo, které označuje nestabilní stav. Když je něco v krizi, znamená to, že se to dostalo do bodu rozhodnutí. Z krize vedou zpravidla dvě cesty, k lepšímu nebo k horšímu. Ježíš učedníky nevyhání, ale dává jim svobodu a pomáhá jim nalézt správné řešení. A to platí i o jeho vztahu k nám: chce, aby se každý z nás rozhodl následovat jej svobodně.