Vydání: 2018/49 Adventní věnec zve k modlitbě, 4.12.2018

Nezčeřil přitom vody ani hrozbami, ani dramatickými výpady proti okolí. Přesto skrze Jana promluvil tehdy Bůh sám. Neprojevil se ale jen v Janových slovech, nýbrž v celém Janovi, v celé jeho osobnosti. Prorokova vize uklidní spravedlivé, kteří touží po pokoji, vědomím, že svět je v Božích rukou, a varuje nespravedlivé, kteří ve svém srdci smýšlejí pyšně. Hlavně však ukáže směr, kterým se vydat.
Náš advent je radikálně jiný než ten starozákonního lidu, protože víme, na koho čekáme. Jako křesťané jsme ho již směli poznat, a hlavně ho stále smíme víc a víc poznávat s touhou, aby neustále proměňoval náš život. Jan Křtitel jenom zopakoval slova proroka Izaiáše: „Připravte cestu Pánu, vyrovnejte mu cestu!“ Každý člověk bude smět „uzřít Boží spásu“, pokud se mu podaří ze svého života udělat cestu a pozvat na ni Ježíše. Křivolaké zákruty si Bůh použije, vyrovná je, ale odstranit z cesty balvany nesnášenlivosti, nelásky a pýchy – to za nás udělat nemůže, to je na našem rozhodnutí, to je náš úkol!
Prorocká slova Jana Křtitele tnou do živého i dnes, do srdce naší domácí církve. Kdo se dnes může radovat, když se církevní společenství štěpí, pěstuje se stranictví a potlačuje dialog? Cožpak dobrý Bůh stvořil svět jako nepřátelský, aby nás zasáhl a zničil? Kdo jiný má svět proměňovat láskou než křesťan, který z ní má stále čerpat? Proč bychom měli být silní jen podle lidských měřítek? Vždyť nás Písmo ujišťuje na mnoha stránkách, že Bůh má svět pevně ve svých rukou, že dokáže doslova učinit i z „křemene prameny vod“! Tolika kameny jsme zavalili naše cesty, jak jsou křivolaké, když stále odbíhají k našim sobeckým zájmům; kolik propastí je mezi námi, jež se musejí právě dnes zasypat!
Adventu je stále zapotřebí. Maranatha – přijď, Pane Ježíši!