Vydání: 2010/2 Kostelníci, 9.1.2010

Jaký byl pro Svatého otce uplynulý rok? To se členové římské kurie a představení governatorátu městského státu Vatikán dozví vždy před Vánocemi při slavnostním projevu, v němž papež rok co rok bilancuje uplynulé období. Tentokrát se zaměřil zejména na své tři zahraniční cesty, mezi nimiž nechyběla jeho apoštolská cesta do naší země.

„Chtěl bych vyjádřit svou vděčnost a radost ze své cesty do České republiky. Byl jsem před ní neustále upozorňován na to, že jde o zemi s agnostickou a ateistickou většinou, kde křesťané tvoří už jen menšinu,“ nechal se slyšet Benedikt XVI. a pokračoval: „O to radostnější bylo překvapení, když jsem zjistil, že jsem všude obklopen velkou srdečností a přátelstvím; že velké liturgie byly slaveny v radostné atmosféře víry; že v kulturním a univerzitním prostředí vzbudila moje slova živý zájem; že mi státní představitelé prokazovali velkou úctu a učinili všechno, aby přispěli ke zdaru této návštěvy.“ Kromě toho papež nesmlčel ani svůj dojem z „krás této země“ a ze zdejších „velkolepých svědectví křesťanské kultury, která tuto krásu přivádějí k dokonalosti“. V souvislosti s již zmíněným ateismem však upozornil na to, že církvi, a to nejen v České republice, mají ležet nevěřící i agnostici na srdci. „K dialogu s náboženstvími je třeba dnes přiřadit dialog s těmi, pro které je náboženství něčím cizím, pro které je Bůh neznámý, ale kteří by přesto nechtěli zůstat bez Boha, ale chtěli by se mu přiblížit alespoň jako k Neznámému.“

JAD VAŠEM JAKO MEMENTO

Minulý rok se jinak pro Svatého otce nesl hlavně ve znamení Afriky – vzpomněl na svou zahraniční cestu do Kamerunu a Angoly a biskupskou synodu pro Afriku, při nichž „se znovu stala zřejmou teologická a pastorační síla papežského primátu“. Poté papež připomněl i svou cestu do Jordánska a Izraele a mluvil o bolestech i nadějích palestinského lidu. Zdůraznil také, jak velký dojem na něj udělal památník holokaustu: „Návštěva v Jad Vašem má význam otřesného setkání s krutostí lidské viny, s nenávistí zaslepené ideologie, která bez jakéhokoli ospravedlnění vydala miliony lidí na smrt, čímž v posledku chtěla vyhnat z tohoto světa také Boha – Boha Abrahamova, Izákova a Jákobova a Boha Ježíše Krista.“ Na závěr zmínil Benedikt XVI. také probíhající Rok kněží a zdůraznil, že „kněží mají být k dispozici všem – těm, kteří znají Boha zblízka, i těm, pro které je Neznámý“.