- Katolický týdeník

Ti, kdo uvažují o předvánoční návštěvě Prahy, mají po minulém pátku o důvod víc do stověžaté matičky měst zavítat. 25. listopadu byla totiž v pražském Anežském klášteře otevřena unikátní výstava přibližující život a odkaz jedné z nejvýznamnějších českých světic – Anežky Přemyslovny. A komu to do Vánoc nevyjde, nemusí věšet hlavu: expozici s názvem Svatá Anežka – princezna a řeholnice může navštívit až do 25. března 2012.

Výjimečnost událost podtrhuje i fakt, že Praha se dočkala výstavy o Anežce Přemyslovně po dlouhých osmdesáti letech! Oproti výstavě z roku 1932 je ale ta dnešní mnohem obsáhlejší a jsou na ní k vidění věci, o nichž se tehdy organizátorům ani nesnilo. Předně probíhá v Anežském klášteře, který je sám o sobě hlavním exponátem celé výstavy. Na ní je pak k vidění na 300 kusů vzácných exponátů z oboru malířství, sochařství, architektonické plastiky, uměleckého řemesla, archeologie aj., které takto pohromadě ve svém životě už jen tak neuvidíte. „Hlavní podnět k výstavě vzešel od pražského arcibiskupa Dominika Duky, který se snaží dnešnímu českému člověku přiblížit slavné postavy naší historie,“ říká P. Vladimír Kelnar, jeden z autorů expozice. Anežka je tak návštěvníkům představena jednak jako královská dcera, kterou žádá o ruku sám císař, a jednak jako řeholnice a zakladatelka kláštera, která celý svůj život dala do služeb potřebným. „Je zde také zachycen celý příběh Anežčina kultu ve výtvarném umění,“ upozorňuje kunsthistorik Jan Royt na nejvýznamnější exponáty spojené s anežskou úctou. „Jako vůbec nejstarší památka, kde je Anežka určitě zobrazena, je známý Brevíř křižovnického velmistra Lva z roku 1356, kde je prezentována jako zakladatelka řádu křižovníků s červenou hvězdou.“ Dále Royt poukazuje na tzv. Archu Puchnerovu – oltář zhotovený roku 1482 na objednávku řádového velmistra Mikuláše Puchnera, který tvoří unikátní středobod celé výstavy. I zde je Anežka zobrazena v zakládací scéně, kdy křižovnickému velmistru předává špitální kostel. Jan Royt současně zmiňuje jedno překvapivé zjištění. Součástí oltáře je i všeobecně známý obraz sv. Anežky ošetřující nemocného. „Jenže to Anežka asi není, protože ta žena má na hlavě knížecí korunu – a Anežka by zde tak byla zobrazena dvakrát: jednou jako královská dcera a pak ještě s knížecí korunou.“ Návštěvník výstavy by se měl podle Royta zastavit též u procesní sluncové monstrance poseté perlami a drahými kameny. „Z barokních věcí bych chtěl dále upozornit na známé lunety Jana Jiřího Heinsche z konce 17. století, kde je zobrazena část života sv. Anežky. Z novější doby pak třeba na krásné Myslbekovy skici k Anežcině soše na pomníku sv. Václava na Václavském náměstí.“ Na výstavě jsou k viděné i vzácné věci zapůjčené ze zahraničí. „Mezi ty nejskvělejší patří přemyslovský kříž, který byl vytvořen v Čechách v době vlády Přemysla Otakara II. a později se ocitl v pokladu dómu v Řezně,“ říká P. Vladimír Kelnar, který dále upozorňuje na relikviář sv. Hedviky (1512), zapůjčený z Polska, a na dva rukopisy: „První je z chorvatského Šibeniku a druhý z italského Milána. Rukopisy vznikly v první polovině 14. století a jsou to nejstarší záznamy, které dnes máme s legendou o sv. Anežce. Rukopisy obsahují i listy svaté Kláry svaté Anežce – je to jejich nejstarší dochovaný opis a v tom jsou mimořádné.“ K výstavě vyjde též katolog a jsou připraveny komentované prohlídky, přednášky i výtvarné dílny pro rodiny s dětmi.