Vydání: 2008/12 Velikonoce v lidových zvycích, 18.3.2008, Autor: Jaroslav Šebek

Ve věku 88 let zemřela v časných ranních hodinách 14. března v Rocca di Papa nedaleko Říma zakladatelka Hnutí fokoláre a jedna z nejvýraznějších duchovních osobností současnosti Chiara Lubichová.

Narodila se 22. ledna 1920 v severoitalském Tridentu. V mládí toužila stát se učitelkou a studovat filozofii. Zásadní změnu do jejího života přinesl objev Boha-Lásky, který nezastínila ani zkušenost války. V mezní situaci, tváří v tvář ničení a hrozbě smrti se zasvěcuje Bohu – došlo k tomu v předvečer svátku Neposkvrněného početí Panny Marie 7. prosince 1943. Toto datum je považováno i za zrod Hnutí fokoláre.

ŽENA DIALOGU
Postupně se kolem ní soustředila skupinka děvčat, s nimiž začala žít v malém bytě. Vzniká tak první fokoláre (v italštině toto slovo znamená v přeneseném významu „rodinu“ nebo „rodinný krb“). Chiara a první fokolarínky navštěvují chudinské čtvrti a pomáhají těm nejpotřebnějším. Tehdy se začíná formovat základ její duchovní zkušenosti, spočívající mimo jiné v přesvědčení, že Bůh je láska, v šíření jednoty mezi lidmi a národy, v prohlubování života podle Božího slova a v kontemplaci ukřižovaného a opuštěného Ježíše. Inspirativní pro ni bylo také setkání s italským křesťanským politikem a novinářem Iginem Giordanim. Nová spiritualita se rychle šířila nejen v Itálii, ale po oficiálním uznání Hnutí fokoláre církevními autoritami i do všech kontinentů.
Chiara Lubichová se věnovala intenzivně také dialogu v různých duchovních prostředích. Na konci 60. let například významně přispěla k obnovení vztahů mezi katolicismem a pravoslavným světem. Z pověření papeže Pavla VI. navštívila několikrát ortodoxního konstantinopolského patriarchu Athenagora I. (nynější patriarcha Bartoloměj I. se s ní setkal u příležitosti své návštěvy Říma ještě několik hodin před její smrtí). Během cest do Asie se setkala i s významnými buddhistickými a hinduistickými představiteli, ve Spojených státech zase s muslimskými komunitami.
Za své aktivity byla mnohokrát oceněna – např. prestižní Templetonovou cenou (1977) za mezináboženský dialog. Usilovala i o rozvoj kontaktů s hnutími a novými komunitami uvnitř katolické církve (mj. při velkých setkáních v Římě pořádaných papeži Janem Pavlem II.
a Benediktem XVI.). V poslední době usilovala vnášet své myšlenky také do sekulární společnosti, do světa médií, politiky či vědy. V roce 2001 navštívila i Českou republiku, kde inspirovala evangelizační iniciativu Zlatá Praha.

Život plný setkávání
Od začátku února 2008 byla s dýchacími problémy hospitalizována v římské klinice Gemelli, odkud byla ve čtvrtek na vlastní přání převezena do svého domu. Její život byl až do konce nepřetržitým řetězcem setkávání, navazování kontaktů a spojnic mezi lidmi i společenstvími v duchu ideálů jednoty, bratrství a lásky. Poslední rozloučení proběhne v úterý 18. března od 15 hodin v římské bazilice sv. Pavla za hradbami.