Vydání: 2018/10 Novináře pohřbil arcibiskup, 6.3.2018, Autor: Alena Scheinostová

 
Čtyřiasedmdesátiletý kardinál přicestoval do České republiky na pozvání svého přítele Pavla Mikeše, velvyslance ČR v Nigérii, a kardinála Dominika Duky. „Studoval jsem v Římě a velmi se zajímám o evropskou historii. Praha v ní zaujímá důležité místo a ještě nikdy jsem tu nebyl,“ vysvětlil John Onaiyekan pro KT, na který si udělal čas hned po nedělní ekumenické bohoslužbě na závěr festivalu Mene Tekel.
V ČR se setkal se zástupci vlády a osobnostmi katolické církve v pražské a plzeňské diecézi. Hostitelé jej provedli svatovítskou katedrálou, chrámem Panny Marie Vítězné se soškou Pražského Jezulátka, navštívili Vyšehrad, Karlštejn, trapistický klášter v Novém Dvoře či břevnovský klášterní pivovar. „Všude tu potkávám svatého Václava,“ sdělil kardinál s úsměvem své dojmy. „A když někde nemáte jeho, tak je to aspoň svatý Jan Nepomucký.“
Lék na terorismus? Přátelství
Nigérie je známá jako příklad dobrého soužití mezi křesťanským a muslimským obyvatelstvem, s výjimkou východního cípu země, který sužuje fanatická islamistická sekta Boko Haram. „Jsme pevně přesvědčeni, že se můžeme stát vzorem pro náš svět globalizovaného náboženského pluralismu, kde je každý z nás přesvědčený o svém učení, a přesto neustále ochotný hledat nejvyšší ideály pro společné dobro lidstva,“ řekl kardinál Onaiyekan na ekumenické bohoslužbě.
„Jsme stodevadesátimilionová země a muslimů je u nás 90 milionů,“ vysvětlil později KT. „Troufám si říci, že známe muslimy lépe než vy, a tak víme, že vzájemné soužití může být bezproblémové. U nás je běžné, že i v jedné rodině jsou lidé různého vyznání, a tak muslim pro nás není cizinec, ale strýc, bratranec, synovec,“ přiblížil kardinál Onaiyekan. „Umíme tedy rozlišovat mezi muslimy a islámskými teroristy a nebojíme se, že nás naši sousedé, přátelé či spolupracovníci vyznávající islám budou střílet a vyhazovat do vzduchu,“ dodal.
Právě toho se dopouští sekta Boko Haram, která má na svědomí bombové útoky, pro jejichž páchání zneužívá i děti, ale také hromadně unáší a plení. „Boko Haram se snaží rozdělit muslimy a křesťany a zničit jejich dobré soužití,“ vysvětlil kardinál Onaiyekan. Důvodem, proč tato sekta, která se zrodila roku 2002, přitahuje nové členy, je podle něj prostředí korupce, sociální nespravedlnosti a chudoby. „Většina z nich jsou mladí nevzdělaní, nezaměstnaní hoši z našich komunit, plní ideálů, kteří v Boko Haram našli něco, pro co by mohli žít. Boko Haram jim nabídla vizi, že naše společnost je špatná a potřebuje pevná pravidla, aby byla lepší. Nabídla jim i peníze a příslib, že když zemřou jako mučedníci, dostanou se do nebe. A kdo by nechtěl do nebe?“ popsal kardinál Onaiyekan a dodal: „Boko Haram se tváří jako náboženství. Ale když zabíjejí nevinné lidi, co je to za náboženství?!“
Muslimská veřejnost i náboženští lídři jsou podle kardinála z působení sekty velmi rozladění. „Říkají, že to, co Boko Haram předvádí, není žádný islám. Ale já jim vysvětluji: To neříkejte mně, to musíte říci jim! Oni nejsou katolíci. Vy imámové jste jejich autority, vy jim to řekněte.“
Tuto metodu kardinál Onaiyekan zvolil i v případě pomoci dívkám, které roku 2014 Boko Haram unesla ze školy v Čiboku. „Šel jsem za svými muslimskými přáteli a vyzval je, aby chlapcům z Boko Haram vysvětlili, že toto dělat nemohou. Její členové žijí mezi námi, pocházejí z našich komunit. To jen když přijdou vojáci, rychle se někam ukryjí, ale pak se zase rozptýlí mezi obyvateli,“ popsal Onaiyekan. Část dívek se pak podařilo zachránit.
John Onaiyekan před časem založil vlastní nadaci, která si vzala za cíl sebrat extremistům příslovečný „vítr z plachet“ posilováním přátelských vazeb mezi vyznavači různých náboženství v místních komunitách – ať už skrze dialog náboženských vůdců, nebo společné aktivity ve prospěch celé obce. To je podle něj cesta, jak extremismus porazit. „Aby lidé nebyli nepřáteli, k tomu bez vzájemného dialogu žádná vojenská akce sama o sobě nepostačí,“ uzavřel kardinál.