Vydání: 2004/20 Pýcha, 2.9.2004, Autor: Aleš Palán

Komentář Aleše Palána
Američané se chystají na samostatné nájezdy. Slovenský gólman Lašák (který je v procentu úspěšných zákroků nejlepším brankářem turnaje) pokleká na led a lapačkou se pokřižuje. Modlitba mu ale sportovní štěstí nepřinesla: pustí za záda všechny čtyři americké puky. Pátý pokus není ani třeba: Slováci prohráli, a skončili na mistrovství světa čtvrtí.
Češi byli vyřazeni ještě dřív. Přesto předvedli kvalitní kombinační hru, jasně přehráli i pozdější světové šampióny a nešťastně prohráli jediný zápas. Do vlasti ochotně přijely všechny oslovené české hvězdy NHL, Sazka Arena se stala nejmodernějším zimním stadionem v Evropě a padl na něm divácký rekord, když zápasy šampionátu vidělo přes 550 tisíc fanoušků. Skvělé!
Může ale existovat i jiný úhel pohledu: Češi zameškali v mužstvu generační výměnu, národní tým vyhrál jediný zápas se silným soupeřem, a bylo to navíc v utkání, v němž o nic nešlo. Sazka Arena nabídla nekonečné fronty, předražené občerstvení a ponižující osobní prohlídky; fanoušci si nemohli ani pořídit fotografii na památku. Smutné!
Nejlepší český hokejový novinář Robert Záruba zval k obrazovkám „hokejový národ“. Reklama jednoho z partnerů přenosů nabádala diváky, aby „žili hokejem“. Pokud bychom na tato slova dali, české nebe by se po vyřazení z turnaje zhroutilo. To se naštěstí nestalo.
Bydlím asi deset minut chůze od Sazka Areny. Po skončení večerního finále v naší ulici bujaře vykřikovala skupina nějakých fanoušků. Vyhlédl jsem ven a překvapeně zjistil, že jde o skupinku, ve které jsou promíchány kanadské i švédské dresy. Vítězové se veselili dohromady s poraženými. Dojemné!
Pochopitelně: přál jsem Čechům zlatou medaili, a ještě raději bych byl, kdyby o ni bojovali ve finále se Slováky. Dokázali by se pak – bez ohledu na konečný výsledek – fanoušci obou celků vzít takto kolem ramen a společně si zazpívat? Pochybuji.
Tentokrát ale Češi se Slováky společnou řeč přece jenom našli. V noci po finále jsem alespoň na jednom internetovém hokejovém chatu našel výroky fanoušků obou zemí. Vyjadřovali se k čistotě hry zámořských celků, výkonu rozhodčích a hernímu systému šampionátu. Češi i Slováci na to všechno svorně a bratrsky nadávali. Bohužel: jak příznačné!