Lidé dobré vůle míří na Velehrad

Každoroční oslava našich věrozvěstů a patronů Evropy svatých Cyrila a Metoděje mě vždycky vede k obdivu jejich úžasného díla. V 19. století inspirovali k budování mostů mezi křesťany východu a západu. Právě před sto lety přitáhli na Velehrad účastníky Unionistického sjezdu, který sice nepřivedl k sjednocení žádnou církev, ale připravil základy pro ekumenismus II. vatikánského koncilu. Letošní Jubilejní unionistický sjezd si už nemusel klást úkoly jako tehdy, ale mohl se ptát: Co je největším problémem Evropy? Co potřebují slovanské národy či Evropa od křesťanů dnes? Máme možnost nabídnout podstatné? Můžeme to dělat společně?
Křesťanská Evropa dnes vymírá, protože opustila civilizaci lásky i kulturu života a předává svůj prostor cizím kulturám a náboženstvím. Jejím největším problémem je sebestřednost a neschopnost milovat i za cenu oběti. Proto nedovede žít pro děti, vytvářet pro ně stabilní rodinné zázemí a morálně zdravé životní prostředí. Nedovede žít jako lidská rodina, protože nevnímá nebeského Otce. Nemá velký cíl, hledá jen náhražky a krátkodobá řešení. Nutně vymírá a ztrácí naději. Nemusíme v tom vidět Boží tresty za odmítání Boha. Jde jen o železnou logiku, příčinu a důsledek. Co se dá změnit? Právě zde vidím aktuální úkol pro křesťany znající Boha-Lásku: spojit své síly i přes konfesní rozdílnosti a pomoci světu objevit cenu lásky a oběti, vzbudit u lidí touhu milovat a pak je trpělivě učit dovednostem lásky a cvičit ve schopnosti přinášet oběti, v bezbožném světě zpřítomňovat Boha skrze skutky lásky. To mohou Evropě dát jen křesťané, pokud se vrátí k tajemství Kristova kříže, pokud znovu najdou v Katechismu odpověď na otázku: Proč jsme na světě. Nestačí volat po záchraně křesťanských hodnot, ale je třeba pomoci lidem objevit a přijmout osobu Ježíše Krista, který jediný má moc zachránit křesťanskou Evropu, a nechat jej působit skrze nás.
Jan Graubner, olomoucký arcibiskup