16. 1. 2006
O propuštění Aliho Agci, který v roce 1981 spáchal atentát na papeže Jana Pavla II., hovoří média na celém světě. Ali Agca, který strávil 19 let v italském vězení a zbývající roky v Turecku, je od 12. ledna na svobodě.
Vydání: 2006/3 Jednota křesťanů, 16.1.2006, Autor: Kateřina Beščecová
Atentátník a jeho rodina poděkovali Svatému stolci
„O propuštění pachatele atentátu na Jana Pavla II. jsme se dozvěděli z agentur, nikdo nás o tom neinformoval. K tomu jsou kompetentní pouze turecké úřady,“ sdělil pro italský list La Reppublica státní sekretář, kardinál Angelo Sodano. „Rozhodnutí v otázkách právního charakteru přenechává Svatý stolec na příslušných soudech,“ komentoval celou věc tiskový mluvčí Vatikánu Joaquín Navarro-Valls a připomněl, že ani Jan Pavel II. nechtěl do soudního procesu zasahovat, ovšem svůj postoj jasně vyjádřil už těsně po atentátu, když z polikliniky Gemelli vzkázal: „Odpouštím bratrovi, který mě zasáhl.“
„Jan Pavel II. Ali Agcovi už dávno odpustil a teď se za něj v nebi modlí,“ uvedl nyní někdejší osobní sekretář Jana Pavla II. a dnešní krakovský arcibiskup Stanisùaw Dziwisz, do jehož náručí při atentátu těžce poraněný papež klesl.
V dopisu, který zaslal Ali Agca do Vatikánu, děkuje Svatému stolci za podporu: „Naše rodina je Vatikánu velmi vděčná za to, že nás 25 let stále podporoval a byl připraven pomoci. Při příležitosti mého propuštění bych rád poslal za celou rodinu Agců srdečný pozdrav novému papeži.“ „Vatikán neměl žádné námitky proti propuštění mého bratra,“ uvedl Adnan Agca a dodal, že život Aliho může být na svobodě ohrožen. „Jsme však chráněni Vatikánem. Ali si svou vinu odpykal a Svatý stolec je s námi,“ dodal. O Aliho život projevil obavu také někdejší římský státní prokurátor Ferdinando Imposimato, který před pětadvaceti lety vedl vyšetřování případu: „Agca zná pravdu o konspiraci, která vedla k atentátu na Jana Pavla II.“ Navíc prý už do vězení dostával výhružky, že bude zavražděn - údajně proto při procesu simuloval duševně narušeného. Pozadí atentátu je totiž, jak uvedla rakouská stanice ORF, stále nejasné a není ani známo jméno toho, kdo si smrt papeže objednal. Archivy východoněmecké tajné policie Stasi poukazují na sovětskou bezpečnostní službu KGB, která si prý atentát objednala u bulharské tajné služby. Bulharsko však toto obvinění odmítá. Sám Agca doposud uvedl rozporuplné informace, nicméně v interview, které poskytl v loňském roce, přiznal, že bez pomoci některých kněží a kardinálů přímo ve Vatikánu by atentát spáchat nemohl. Útok však prý byl jeho vlastní iniciativou.
Po propuštění z vězení se Agça nedostavil na policii, kde se měl nahlásit kvůli povinné vojenské službě. Pokud se nedostaví, hrozí mu zatykač. V době redakční uzávěrky KT nebylo známo, kde se atentátník nachází.Vydavatel: KatMedia s.r.o.
ISSN 0862-5557 (Print)
ISSN 2787-9593 (Online)
Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.
Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.
Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou
Nastavení souborů cookies
Soubory cookies jsou malé textové soubory, které se ukládají do vašeho zařízení při navštěvování webových stránek. Soubory cookies používáme k různým uživatelským, analytickým a marketingovým účelům (například pro zapamatování přihlašovacích údajů k vašemu účtu, apod.).
Své předvolby můžete měnit a odmítnout určité typy cookies, které se mají ukládat do vašeho zařízení. Můžete také odstranit všechny soubory cookie, které jsou již uloženy ve vašem počítači. Tím však můžete přijít o některé uživatelské vymoženosti našeho portálu.