- Katolický týdeník

Cílem umění není pouze spojovat či povznášet. Jeho legitimní funkcí může být také posluchače zneklidnit. V souvislosti s anketou Zlatý slavík se to nyní povedlo – ani ne tak rapperu Řezníkovi jako takovému, který byl z hlasování vyloučen, ale jeho příznivcům.

Vydání: 2013/50 Advent je též časem solidarity, 10.12.2013, Autor: Aleš Palán

S obojím má zkušenosti třeba Michael Kocáb s Pražským výběrem (na snímku vpravo v masce Ropotáma). Snímek ČTK

Ti hlasováním v popkulturní anketě, kterou pravděpodobně vnímají jako jednu z ikon, vůči níž je třeba se bouřit, vyzvedli interpreta z docela jiného světa. „Jsme přeborníci ve vypouštění lejn,“ rappuje v jedné své skladbě Řezník. Obrazně by se dalo říci, že když takto ustrojen vstoupil do umělého světa Zlatého slavíka, nemohl nešokovat.

Posluchač, který mylně předpokládá, že kultura je pouze to, co mu předkládá televize, musí být zděšen Řezníkovým slovníkem. Jeho skladby přitom nijak výrazně nevybočují z určitého segmentu současné české rappové či hardcorové hudby. Naštvanost a vědomí frustrace je jádrem tvorby nejednoho současného hudebníka.

Zlatý slavík má se zakazováním své letité zkušenosti. Za Martou Kubišovou či Pražským výběrem stála minimálně ta uvědomělejší část občanské společnosti. Za retardovaným Rudym Kovandou, kterého před lety domluvené hlasování vyneslo na druhou pozici v celkovém pořadí, pak pouze skupina brněnských recesistů. Ano, ani tentokrát nebylo hlasování rozhodnutím každého z Řezníkových příznivců zvlášť, bylo to domluvené, ale konec konců mobilizovat své fanoušky se rapper nesnažil sám.

„Nechte zpívat Mišíka,“ psalo se po zdech, když normalizační kádry zakázaly tomuto rockerovi vystupovat. I on zneklidňoval: dlouhými vlasy, nesmlouvavou kritikou, neochotou podřídit se. „Nechte rappovat Řezníka,“ dnes nikdo volat nemusí. Rapper může dál svobodně vystupovat, bouřit se, jen nebude mít ve vitríně onoho Slavíka. (Kterého by ostatně dost možná ponížil v nějakém svém novém klipu.)

Řezník nepochybně tušil, že bude z ankety vyřazen. Nechtěl se na její popularitě přiživit, on se chtěl vůči ní vymezit, toužil zneklidnit příznivce blyštivého popu. Uspěl.

Ano, Řezník je ve svém projevu vulgární a brutální. Jeho tvorba se může člověku hnusit. Je však třeba důsledně rozlišovat mezi příčinou a následkem: jeho skladby neženou lidi do ghett, k drogám a k popírání obecně akceptovaných hodnot. Ony jen pravdivě a nesmlouvavě zobrazují situaci, v níž se část společnosti nachází. A ta taková je, bohužel. Tato informace je zásadní. Řeči o tom, jestli měl být rapper vyřazen z ankety, jen odvádějí pozornost.

Werich s Voskovcem mocipány své doby varovali ještě kultivovaně: „Myslete si, že jsme jen lůza, že se nás nemusíte bát. Jednou však přepadne vás hrůza, až pod okny vám budem řvát.“ Řezník takto ohýbat jazyk neumí a dost možná umět ani nechce. Jeho hněv je však skutečný. Dnes ho ještě ventiluje „kulturní“ formou. Dělejme všechno pro to, aby to tak zůstalo. Ano, osobně se trochu bojím…

Co si o tom myslíte vy? Napište nám svoje názory do diskuze pod tímto článkem.