Vydání: 2005/43 Umíte se zasmát sami sobě?, 19.10.2005, Autor: Radek Čapek

Krátké příspěvky spíš připomínají milníky minulého desetiletí. Dlužné mzdy, krachy bank či boj proti „přijímání na ruku“ jsou doufejme jednou provždy za námi. Delší statě se většinou dostávají k českému čtenáři poprvé, jde o mj. přednášky na světovém setkání za mír organizované komunitou Sant‘ Egidio (Osvobození odpuštěním), projev, který Václav Malý pronesl, když přebíral cenu Franze Königa, či esej o úloze křesťanství na počátku nového století (Bilance naděje).

Říká-li biskup Malý v uvedené přednášce, že „podstata evangelijní víry spočívá v následování Pána ponižovaného, nepochopeného, pomlouvaného a nepřijímaného; že teprve v bezmoci se rodí a přichází ke slovu Boží moc, která přetváří srdce a smýšlení“, není to jen určitá teologická koncepce. Autor mluví o své osobní zkušenosti z výslechů komunistickou Státní bezpečností. Malého texty jsou prodchnuty osobním zápolením, zkušenostmi s totalitou i mnohaletým názorovým osamocením uvnitř církve. Odtud možná pramení i dnešní Malého aktivní kroky, setkání i publicistické sloupky, které se věnují autoritě či úloze žen v církvi, sexuální i společenské etice, očistě církve i její mystické povaze, osamělým lidem v církvi či „nezařazeným“ členům podzemní církve.

Vybrané úryvky jsou svižné, míří přímo k jádru problému. Je vidět, že si nakladatelství při redakci uvědomovalo, že rozvleklé „sebrané spisy“ dnes nikdo číst nebude. Nakonec neruší ani úryvky z novinových rozhovorů, kde zůstala zachována struktura otázka-odpověď. Právě zde je zřetelně vidět, že Malý i přes svou otevřenost a empatii zůstává jednoznačně na pozicích katolické nauky. Přesto výběr naznačuje leccos o jeho teologické orientaci - stačí si přečíst několik uvedených vzpomínek na významné katolické osobnosti (najdeme zde např. Franze Königa, Bazila Humea, Františka Tomáška, Stanislava Krátkého, Zdeňka B. Boušeho).

Leitmotivem Malého úvah je důsledně prožívaná lidská svoboda. V jisté zkratce to vyjadřuje závěr již citované přednášky: „Ježíš přinesl svobodu od spoléhání na kultické dění a od pokušení zajišťovat si jím Boží přízeň. Ježíšova svoboda je prosta pout předsudků vůči nehodným. Nejvíce se projevuje v jeho odpuštění. Celým evangeliem se line jeho ujištění, že se lze spolehnout na Boží odpuštění, které je samo tvůrčím činem. Ničí hřích, aniž nivelizuje hříšníka. Člověk má tu výsadu, že se mu otevírá příležitost napodobovat Boží jednání a žít Boží svobodu.“

Sympatické je, že se nakladatelství Portál odhodlalo doprovodit texty dobovými reportážními fotografiemi Petra Strnada ve dvoubarevném provedení. I když by grafická úprava jistě mohla být nápaditější, snímky každopádně nejen přibližují atmosféru doby, ale i odlehčují knihu vtipem a úsměvnými paradoxy.