Vydání: 2010/10 Alois Jirásek, 2.3.2010, Autor: Tomáš Kutil

Šedesáté výročí smrti P. Josefa Toufara, kněze, kterého při výsleších umučila StB, si přímo na místě jeho tehdejšího působení v Číhošti připomněli kněží královéhradecké diecéze. V malém kostelíku se jich sešla téměř stovka a jejich pouť pak pokračovala v nedaleké Kutné Hoře, kde kulturní a duchovní program zakončilo slavnostní Te Deum.

Každý, kdo ve čtvrtek 25. února v dopoledních hodinách projížděl obcí Číhošť, se nestačil divit. Jindy klidná a zapadlá vesnička se proměnila v jedno velké parkoviště. V centru obce už nebylo možné zaparkovat, auta stála všude, kde to jen šlo. A okolo kostela se tísnil zástup lidí – mnozí z nich měli na sobě kněžská roucha, případně se do nich zrovna oblékali. Věřící postupně zmizeli v útrobách kostela a v deset hodin do něj slavnostním průvodem vešla i téměř stovka kněží. Prostor okolo oltáře jim samozřejmě nestačil, a tak sami zaplnili zhruba polovinu kostelíka. „Jsme tu proto, abychom si připomněli příklad věrné kněžské služby P. Josefa Toufara,“ řekl hned v úvodu mše svaté bývalý generální vikář královéhradecké diecéze P. Josef Socha a poukázal na odvahu, s níž P. Toufar čelil ponižování a mukám. Jako příklad pro jeho dnešní následovníky pak vyzdvihl věrnost Bohu a kněžské službě, kterou P. Toufar neztratil ani v těch nejtěžších chvílích. Kázání se pak ujal premonstrát P. Miloslav Fiala a zmínil v něm zajímavou paralelu, když P. Toufara přirovnal k Janu Křtiteli. „Oba byli velkými svědky víry a oba za to zaplatili životem,“ zaznělo od ambonu. „Přišli jsme se sem učit, jak v dnešní složité době prožívat své kněžství – vyznat a nezapřít,“ zdůraznil dále P. Fiala význam celé pouti. V závěru bohoslužby pak P. Socha prozradil ještě jednu zajímavou informaci. „Před pár týdny se na tomto místě modlil tehdy ještě biskup Duka s generálním vikářem Tomášem Holubem. Později jsme se dozvěděli, že přesně v ten moment, kdy oba klečeli před svatostánkem, se ve Vatikánu rozhodlo o jmenování Dominika Duky do Prahy.“ Po skončení mše svaté se kolona kněžských aut vydala do Kutné Hory – Sedlce, kde pouť pokračovala obědem, prohlídkou opraveného klášterního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a krátkým kulturním programem. Pouť pak zakončilo slavnostní Te Deum.