Vydání: 2019/39 Tři národy ve Zlatých Horách, 24.9.2019

Byl jsem sice pokřtěný, ale do svého dospívání jsem o víru v podstatě nezavadil. Můj strýc, otcův bratr, byl – snad to mohu říci – „církevní turista“: začínal jako jogín a došel až ke katolické církvi, kde ho oslovila farnost Orlice. Strýc mě chtěl nějak obdařit, a tak mě tam s sebou párkrát vzal a já jsem na to jako výrostek nejdřív trochu znuděně koukal, ale pak jsem tam poznal svou budoucí ženu Broňu, která mě dovedla k dospělé víře. Po skončení školy jsem šel na dva roky na vojnu a vždycky, když se mi podařilo utéct, tak jsme šli s mojí budoucí manželkou k místnímu panu faráři, který mě připravoval ke svatému přijímání a k biřmování. Půl roku po vojně jsme měli svatbu a moje první svaté přijímání, do půl roku přišlo biřmování, pak se narodily první dvě dcery. Takže těch svátostí bylo najednou tolik, že to ovlivnilo celý můj život.
Živil jsem se motorovou pilou v lese, jezdil s traktorem a s náklaďákem, rozvážel brambory a maso. K tomu jsme společně s mojí ženou studovali různá „podzemní“ studia a na jednom z nich, na arcibiskupství, nás zastihl listopad 1989. V roce 1990 bylo otevřeno teologické studium i pro laiky, a tak jsem se přihlásil.
Měl jsem v rámci kraje 17 obchodů s lesní a zahradní technikou a docela se nám dařilo. Podnikal jsem 18 let a k tomu jsem závodil s auty, potápěl se, plavil se na lodi a trénoval aikido, abych se od toho podnikání odreagoval. To se mi pak hodilo, protože v roce 2006 mě navštívil jeden vojenský kaplan – zrovna ve chvíli, kdy jsem si říkal, že už je čas nechat podnikání a vrátit to dobré, co jsem dostal, tedy nabídnout část svého života ke službě. Začal jsem se připravovat na vojenskou kariéru, v roce 2009 jsem byl vysvěcen na trvalého jáhna a nastoupil k armádě jako vojenský kaplan.
Manželka mě vždy podporovala, jak v podnikání, tak i při nástupu do armády. Bylo to naše společné rozhodnutí. Samozřejmě to byla změna – jednak finanční a jednak jsem věčně nebyl doma. Působil jsem u 43. výsadkového praporu v Chrudimi a ten je vždycky tak třetinu až půl roku zakopaný v lese. Pak jsem s ním jel i na misi do Afghánistánu.

Leoš Halbrštát, někdejší podnikatel, vojenský kaplan, trvalý jáhen a od roku 2014 národní ředitel Papežských misijních děl v České republice.