Lupa
Obsah Obsah
Archiv
Portál
Duben 2024
Březen 2024
Únor 2024
Leden 2024
Prosinec 2023
Listopad 2023
Říjen 2023
Září 2023
Srpen 2023
Červenec 2023
Červen 2023
Květen 2023
Duben 2023
Březen 2023
Únor 2023
Leden 2023
Prosinec 2022
Listopad 2022
Říjen 2022
Září 2022
Srpen 2022
Červenec 2022
Červen 2022
Květen 2022
Duben 2022
Březen 2022
Únor 2022
Leden 2022
Prosinec 2021
Listopad 2021
Říjen 2021
Září 2021
Srpen 2021
Červenec 2021
Červen 2021
Církev.cz Zprávy Logo Duchovní péče Katolický týdeník E-shop Česká biskupská konference
Archivní článek

Josef Beran: muž, který stál proti diktatuře

23. 9. 2008

Tisk

Vydání: 2008/39 Osobnost kardinála Josefa Berana, 23.9.2008, Autor: Aleš Palán

Politický vězeň nacismu i komunismu. Český patriot i exulant. Muž jedněmi zatracovaný a druhými navržený na beatifikaci. Kardinál Josef Beran.

Letos v prosinci uplyne 120 let od okamžiku, kdy malý Josef jako syn zdejšího učitele přišel v Plzni na svět. Příští rok v květnu si připomeneme 40 let od chvíle, kdy byl v římských kryptách chrámu svatého Petra pohřben na místě vyhrazeném jinak jen papežům. Tím hlavním důvodem, proč se za kardinálem Josefem Beranem v Katolickém týdeníku rádi ohlédneme, ale nejsou kulatá výročí. Je to Beranova nezdolná povaha a činorodá osobnost.
Josef Beran by mohl být chápán jako živoucí ztělesnění rčení, že i v malém těle se může skrývat velký duch, neboť byl opravdu malého vzrůstu. Jeho příjmení také můžeme vnímat jako nomen – omen, tedy jakési jméno – znamení. Mnohdy to byl v prvním šiku právě tento drobný muž, který se jako beran stavěl nastupující diktatuře.

Z internace pro kardinálský klobouk
Josef Beran (29. prosince 1888 – 17. května 1969) měl čtyři mladší bratry a sestru Marii. Dva bratři ovšem zemřeli ještě v kojeneckém věku, Slavoj jako mladík. Stáří se dožil jen Karel a Marie. Josef se dobře učil a záhy v sobě rozpoznal povolání ke kněžství, takže po maturitě na plzeňském gymnáziu odjel studovat bohosloví do Říma. Zde byl v roce 1911 vysvěcen na kněze a následující rok završil doktorátem teologie. Po návratu do Čech působil jako kaplan nejprve v Chyši na Žluticku, později v několika obcích poblíž hlavního města, které jsou nyní už jeho nedílnou součástí (Prosek, Krč...).
Jeho vlohy se uplatnily zejména v kantořině; to už ho nalézáme v Praze. Beran se stal učitelem a později ředitelem na dívčím Učitelském ústavu sv. Anny v Ječné ulici. Posléze profesorem pastorální teologie na teologické fakultě a rektorem arcibiskupského semináře.
Slibnou kariéru zabržďuje druhá světová válka. Dne 6. 6. 1942 je Beran zatčen gestapem, vězněn na Pankráci, v Terezíně a následně v Dachau. V koncentračním táboře je držen až do května 1945. Po návratu do Prahy se ujímá svých někdejších funkcí a 4. 11. 1946 je jmenován pražským arcibiskupem.
Tato volba se ve světle následujících událostí ukázala být velmi prozíravou: Beran odmítl uznat komunistickou autoritu nad církví, vystoupil proti kolaborantské Katolické akci a suspendoval patera Josefa Plojhara, který přes zákaz přijal místo v komunistické vládě jako ministr zdravotnictví. (Plojhar byl přitom stejně jako Beran dachauským vězněm.)
Následky strhujícího Beranova antikomunistického kázání ve strahovském kostele na sebe nenechaly dlouho čekat: hned následující den byl internován v arcibiskupském paláci. Nastupující moc si netroufla Berana přímo zatknout, ale režim, kterému byl arcibiskup v následujících letech podroben, neměl ke kriminálu daleko. Beran je držen v internaci a převážen po různých venkovských štacích: Roželov, Růžodol, Myštěves, Paběnice, Mukařov, Radvanov.
Komunisté si mohli myslet, že se na Berana zapomnělo, že nemá reálný vliv. Na počátku roku 1965 ho ale papež jmenoval kardinálem. Československá vláda záhy souhlasila s jeho výjezdem do Říma a Beran opustil svou vlast. Už se do ní nikdy nevrátil.
V Římě převzal Josef Beran kardinálský klobouk, na zasedání Druhého vatikánského koncilu přednesl slavnou řeč o svobodě svědomí a začal se zajímat o duchovní správu českých exulantů v zahraničí. Stál u vzniku středisek Velehrad, v Římě zakoupil dům, který od té doby slouží českým poutníkům. Za svého sekretáře si kardinál vybral pozdějšího biskupa Jaroslava Škarvadu.
V roce 1968 kardinál Josef Beran vážně onemocněl a následujícího roku zemřel. Oproti všem zvyklostem se pohřebních obřadů osobně zúčastnil i papež Pavel VI.


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou