Vydání: 2009/3 Hlad ve třetím světě, 13.1.2009

Jsem od dětských let ctitelkou Matky Boží a skutečnost, že je P. Maria vzývána také jako Matka jednoty křesťanů, jsem dosud přijímala nějak automaticky. Ale na dotaz syna, proč tomu tak je, když přece všichni křesťané Matku Boží neuctívají, jsem neuměla odpovědět.

V první řadě je třeba říci, že památka „Panny Marie, Matky jednoty křesťanů“ se neslaví všude. V italském liturgickém kalendáři jsem ji kupříkladu nenalezl. V „Liturgii hodin“ se dozvídáme, že pro naše diecéze byla tato památka povolena dne 10. 9. 1966 a slaví se vždy 18. ledna. Vroucí úcta k Matce Páně spojuje především katolické a pravoslavné křesťany. V pozadí naší památky se nacházejí velkolepá unijní setkání katolických a pravoslavných křesťanů, která se konala na Velehradě. K otázce pak dlužno podotknout, že v jednotlivých evangelických společenstvích se nesetkáváme pouze s odmítavým postojem k Ježíšově Matce.
Ve Starém zákoně často čteme výraz „Dcera siónská“ (srov. např. 2 Sam 5,6–10; Iz 37,32; 46,13; 52,1–2; Jer 28,18), jímž se označuje buď Jeruzalém, anebo celý Izrael jako národ. V Novém zákoně se zejména u Lukáše a Jana setkáváme s výroky a obrazy, které nám Marii prezentují jako „Dceru siónskou“ ve smyslu nového Izraele, tedy církve. Lze říci, že jako Maria porodila Krista, tak církev po jejím vzoru rodí Krista v nás.
V mešním formuláři na památku „Panny Marie, Matky jednoty“ nacházíme vstupní modlitbu, kde se praví: „Bože, Otče svatý, ty jsi pramen jednoty a původce svornosti; shromáždi všechny národy a na přímluvu Panny Marie, Matky všech lidí, z nich učiň jeden lid nové smlouvy.“ Prvotní původce jednoty je tedy Bůh Otec a Maria jako přímluvkyně, případně jako stvořený obraz jeho tajemných mateřských rysů. Bůh totiž není jen Otec, nýbrž také Matka, jak to kupříkladu jasně vyjádřil Jan Pavel I.
V prefaci se říká o Kristu: „Když byl v přítomnosti své Matky vyvýšen ze země, shromáždil tvé rozptýlené syny v jedno a připoutal je k sobě poutem lásky.“ Naše jednota vyplývá z daru smíření, které uskutečnil Ježíš na kříži, pod nímž stála jeho Matka. A právě do její duchovní mateřské péče jsme byli svěřeni v učedníkovi, jehož Kristus miloval. O kousek dále stojí: „A když se vrátil k tobě a usedl po tvé pravici, seslal na Pannu Marii a na apoštoly shromážděné s ní k společným modlitbám Ducha svornosti a jednoty, pokoje a smíření.“ Prvotním původcem naší jednoty je tedy Bůh Otec, Syn a Duch svatý. Maria v daru jednoty a smíření hraje nesmírně důležitou roli jako Ježíšova matka, přímluvkyně, naše duchovní matka a privilegovaná představitelka církve, tajemného Kristova těla.
P. CTIRAD V. Pospíšil OFM, profesor dogmatické teologie na CMTF UP V Olomouci