Vydání: 2017/19 Svatý otec putuje do Fatimy Pouť, 10.5.2017, Autor: Pavel Konzbul

Mnozí křesťané by rádi svoji životní nejistotu ukončili jasnou odpovědí, třeba tím, že by nám Ježíš ukázal svoji domácnost v nebi a pochopitelně i svoji rozhodnou a jasnou moc. Přiznejme si, že by to bylo lákavé řešení. Byli bychom ale v tuto chvíli ještě na cestě, nebo bychom spíše v domnělém cíli sbírali chrastí na hranice našich protivníků? Boží Slovo zvolilo jinou cestu. Svým vtělením a smrtí na kříži – perském popravčím nástroji – nechce poroučet a ukazovat svoji nebeskou hegemonii, ale spíše přesvědčovat příkladem a službou. A právě toho se často ve skrytu duše bojíme, aniž bychom si to uvědomovali.
Proč? Odpověď je jednoduchá, bojíme se neúspěchu. Počet přikázání v Bibli vypovídá, že strach většinou hraje v našem životě destruktivní roli. Již na prvních stránkách Bible se Adam bojí Hospodina, když říká: „Uslyšel jsem tě v zahradě a bál jsem se, protože jsem byl nahý. A tak jsem se schoval.“ Proto byli a jsou v církvi extrémní konzervativní i modernistické směry. V pozadí často nalezneme strach. My v hloubi srdce obdivujeme hrdiny, ovšem hrdinou je ten, který má odvahu opustit to, co se domnívá, že má. Abrahám uvěřil Bohu a opustil to, co měl, dokonce i Buddha opustil všechen svůj majetek a Ježíš, který neměl nic, opustil kvůli lásce k druhým zaběhlou židovskou tradici, ve které byl vychován.
Opatrní lidé se těší bezpečí, ale bývají nejistí, protože závisí na tom, co mají. Pokud připustíme, že naše víra je dar, který nám Bůh neustále nabízí, tak můžeme klidně opustit svoji nejistotu a můžeme i sami sebe přijímat jako dar od Boha. Jeden aforismus říká, že odvaha je strach, který se modlí. Právě modlitba je cestou, na níž se přibližujeme k Bohu a současně se odpoutáváme od našeho strachu. Známý americký rabín Herold Kuschner v knize „Překonat strach“ vypráví, jak v předvečer šestidenní války v roce 1967, kdy hrozilo, že arabské státy zničí stát Izrael, představený ješivy v Jeruzalémě, školy ortodoxního studia, řekl studentům: „Nastal čas velkého nebezpečí. Neseďte tu jen tak nečinně, recitujte žalmy.“ Modlitba nám také může pomoci pochopit, že Bůh tady není proto, aby naše problémy vyřešil, ale aby nám dodal odvahu je řešit.