Vydání: 2011/49 Uzdravování rodových kořenů, 30.11.2011, Autor: Tomáš Kutil

O uzdravení rodových kořenů se mluví už poměrně dlouho. Do širšího povědomí se dostalo díky knize se stejným názvem, kterou napsal anglický psychiatr Kenneth McAll už v 80. letech. K nám ale toto téma doputovalo až před pár lety, jelikož český překlad knihy vyšel teprve v roce 2007. Mnoho lidí se poté i u nás začalo o tuto problematiku zajímat a někde se stala téměř „módní záležitostí“. Popularita uzdravení rodových kořenů vedla dokonce ke zvýšenému zájmu českých a moravských biskupů o tento fenomén.

Kniha Uzdravení rodových kořenů je vlastně svědectvím autora o jeho práci. Ve svém povolání se totiž poměrně často setkával s lidmi, jejichž problémy pro něj byly nevysvětlitelné. Při snaze pomoci jim objevil sílu modlitby a eucharistie, což je zajímavé vzhledem k tomu, že autor není katolík, nýbrž anglikán. Kniha je plná svědectví o uzdravení na základě modliteb a sloužení mší svatých za zemřelé předky. Vychází přitom z předpokladu, který McAll dokládá jednotlivými případy, že velké duchovní zátěže a otevření se zlu mohou postihnout i další generace. Karmelitán a známý exercitátor, dříve i exorcista P. Vojtěch Kodet popisuje McAlla jako „lékaře, který byl Bohem doveden ke konkrétnímu způsobu, jak pomoci lidem sužovaným zlem pomocí modlitby za zemřelé s odpuštěním v rámci slavení eucharistie“. Zároveň ale dodává, že některé autorovy úvahy jsou „teologicky zvláštní“ a odrážejí spíš ovzduší doby svého vzniku. S McAllem také nějaký čas spolupracoval známý františkán P. Elias Vella. Na základě této své zkušenosti doporučuje v knize Ježíš-lékař těla i duše v případě nevysvětlitelných obtíží duchovní povahy projít si vlastní rodokmen, zda v něm není nějaké nevyřešené úmrtí. „Pokud je najdete, požádejte kněze, aby za toho člověka sloužil mši svatou. Při ní poproste Ježíše, aby toho člověka obdařil světlem a dal mu věčné odpočinutí,“ doporučuje P. Vella. I on ale přiznává, že McAllovu knihu nelze chápat doslovně a že obsahuje řadu teologických nepřesností. Zároveň upozorňuje na limity, které v této oblasti podle něj má katolická teologie, protože „nemáme žádné zkušenosti s tím, co se děje mezi smrtí a koncem časů,“ tvrdí Elias Vella.

Biskupové: pozor na jednoduchá řešení

Čeští a moravští biskupové zaujali k uzdravování rodových kořenů spíše opatrný postoj. Využili přitom především práce teologické komise, kterou kvůli tomuto tématu sestavili francouzští biskupové. „Měl jsem možnost mluvit s dominikánem Mons. Jean- -Louisem Bruguèsem, který komisi vedl. Řekl mi, že v samotné komisi se projevovaly dva přístupy. Jeden zaujímal spíše vstřícný postoj a snažil se o jisté pochopení nového fenoménu a druhý chtěl poskytnout jasná kritéria pro rozlišování a posouzení. Podle všeho převládl spíše druhý přístup. Francouzští biskupové oceňují dobrý úmysl, ale zřetelně ukazují na nezanedbatelná rizika,“ popisuje pro časopis RC Monitor dominikánský provinciál P. Benedikt Mohelník. Z teologického hlediska se pak francouzská komise zabývala především knihou P. Johna Hampsche Uzdravení rodových kořenů skrze eucharistii, která je ve Francii populárnější. I ta je ale inspirována zkušeností Kennetha McAlla, a řada jejích závěrů je tudíž obdobných jako u něj. Čeští a moravští biskupové proto vydali doktrinální instrukci francouzských biskupů k uzdravení rodových kořenů a v jejím úvodu varují: „Nepodléhejme iluzím rychlého a jednoduchého řešení svých někdy i velmi závažných problémů, ale s pomocí Boží milosti se snažme dělat vše, abychom to – pokud je to vůle Boží – změnili.“ Pokud vnímáme účinek nějakého zatížení či působení zla, je podle biskupů nejprve potřeba usilovat o změnu své mentality, často se modlit a přistupovat ke svátostem. „Nesmíme přenášet své hříchy a hříšné náklonnosti jenom na druhé, a pak očekávat osvobození opět jenom od druhých,“ varují naši biskupové.