Vydání: 2016/52 Setkání s Božím dítětem, 20.12.2016, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Vánoce začínají 25. prosince slavností Narození Páně. Divíte se, že to není na Štědrý den nebo v době, kdy vám začínají vánoční prázdniny? Nebo už tehdy, když se na náměstích objevují vánoční stromky a v obchodech vánoční výzdoba?
Ale protože se Pán Ježíš narodil v noci, tak u nás slavíme už večer před tím, tedy na Štědrý večer. Vy nejspíš chodíte s rodiči na dětskou mši, ale i ta bývá často za tmy. Dospělí pak chodí na půlnoční mši. Je to tajemné a krásné! Až budete větší, určitě se s nimi také vypravíte na „půlnoční“.
U nás sice dostáváme dárky už na Štědrý večer, ale v mnoha zemích světa je děti nacházejí pod stromečkem až právě 25. prosince. A přestože jsou v kostele postavené stromečky a jesličky, Jezulátko se tam vkládá právě až na Štědrý večer. To ovšem neznamená, že se Pán Ježíš narodil přesně 25. prosince. Je to jen den, kdy si jeho narození připomínáme.
Když máš narozeniny, dostaneš dárky. Jak je tedy možné, že na narozeniny Pána Ježíše dostáváme dárky my? Neměli bychom mu na oplátku za to, že nás má tak rád, že přišel na svět a daroval se nám, že za nás umřel a dodnes nám pomáhá, také vymyslet nějaký dárek? Napadne tě, jaký dárek by mu udělal největší radost? Můžeš se ho sám(a) ve svém srdci ptát: „Pane Ježíši, řekni mi, jaký bys chtěl ode mě dárek.“ Když budeš pozorně naslouchat, nejspíš to poznáš a vycítíš. Třeba si najednou vzpomeneš na babičku z kostela, která je sama – a namaluješ jí k Vánocům obrázek. Nebo se rozdělíš se sourozenci o něco, co máš rád. Anebo někomu pomůžeš, půjčíš hračku, uděláš radost. Pán Ježíš před nás každý den staví možnosti, jak mu udělat radost. A je jen na nás, jestli to budeme chtít vidět, anebo radši budeme koukat na pohádku, do mobilu nebo hrát počítačové hry.