Vydání: 2011/27 Cyrilometodějské dvojčíslo, 29.6.2011, Autor: Václav Štaud

Napříč téměř celou naší republikou projel v minulých dnech peloton deseti cyklistů s dřevěným křížem na prsou. Mladí poutníci z okolí Vranova nad Dyjí mířili už pošesté k Panně Marii, Matce Důvěry, do severočeského Jeníkova.

Nováček a současně nejmladší účastník měl teprve třináct let, ale s ostatními držel krok statečně. Nebylo to jednoduché, vždyť během tří dnů museli v sedle překonat 360 kilometrů. Spali na farách, den vždy zahajovali a končili modlitbou, také technické nebo občerstvovací přestávky využívali k prosbám či díkům za Boží dobrotu. A podle místních možností slavili mši svatou. „Letos to byla hodně dobrodružná cesta,“ říká duchovní průvodce skupiny P. Pavel Sobotka z Přímětic: „Mnohokrát jsme zmokli, čelili protivětrům, bylo i hodně defektů. Ale výsledek je opět výborný. Od jeníkovské Madony se vracíme domů šťastni, neboť jsme nasbírali mnoho duchovního povzbuzení.“ Jeho slova potvrdil každoroční organizátor pouti a obětavý servisman skupiny Zdeněk Cvingráf: „Nepřízeň počasí nám vynahradilo poznání nečekané krásy. Řadu vzácných kostelů, které jsme jindy míjeli zavřené, jsme si nyní mohli jakoby náhodou prohlédnout. Někde probíhal liturgický obřad, jinde se k naší radosti zrovna uklízelo, ale vždy to bylo milé zpestření cesty,“ pochvaluje si Zdeněk Cvingráf. Nechyběla ani příležitost k hovorům s obyvateli projížděných obcí. „Naše kříže jsou svědectvím o Kristu, na něž lidé často reagují. Ptají se a snad dostávají řadu podnětů k zamyšlení,“ uvádí P. Sobotka. „Tentokrát jsme na cestě, ba ani v žádné restauraci, nenarazili na hrubost. Naopak, potkali jsme muže, který na nás při loňské pouti nevybíravě zaútočil. Opět se k nám přihlásil, ale tentokrát již velmi přátelsky. I taková maličkost potěší,“ svěřuje se přímětický duchovní správce.