Vydání: 2015/51 Ejhle, Hospodin přijde!, 15.12.2015, Autor: Jiří Macháně

Firmu založil už v roce 1988 díky zvláštnímu povolení. „Začínal jsem jako samouk s učebnicí, kde byla jedna kapitola věnovaná odlévání cínu. Takhle jsem se to už trochu pozapomenuté řemeslo naučil,“ vypráví Petr Rýgr. Betlemářství zvolil vlastně shodou okolností: „Měl jsem modrou knížku, a tak mi přišlo směšné dělat vojáčky – vyhnul jsem se vojně, a pak bych se tím živil!“ Stal se tedy betlemářem – prvním ve svém rodě, kam až paměť sahá, a zároveň oprášil zašlou lidovou tradici.
Uměním skromného řemeslníka nás provází jeho dcera Anežka – provdaná Jeřábková. „Táta začínal s krkonošskou tematikou, ale postupně se s motivy přesunul i k nám do podhůří Orlických hor. Inspiroval se známými kralickými betlémy, typickými pro náš kraj,“ vzpomíná.
V betlemářství u Rýgrů navazují na podorlické stoleté tradice nejen v řemesle, ale i v postupném rozšiřování a vytváření celé scény města Davidova a okolních pastvin. „Dřív měli lidé v sednici velký betlém. Byl to výsledek mnoha let budování, předávaný z generace na generaci, protože rodina měla ve zvyku doplňovat figurky postupně. Každý rok zašli na trh a přikoupili třeba darovníka, ovci nebo jinou postavičku. Za taťkou také chodili lidé a ptali se, zda vyrobí letos něco nového. Tak začal každoročně přidělávat další a další figurky. Je to i krásná zpětná vazba. Téměř všichni naši zákazníci se k nám vrací a betlém si rozšiřují. I pro dítka je to velmi vděčná věc – lidé mají ve zvyku dávat figurky dětem třeba k Mikuláši. Každé Vánoce tak mají betlém bohatší,“ ilustruje Anežka Jeřábková.
Jednotlivé postavy z betlémské scény mívají v lidové hantýrce své jméno: daráci, zpěváci, divišové či poustevníci – a často odkazují na scény z biblického příběhu,“ ozřejmuje Petr Rýgr. Typickým zástupcem těchto figur je postava muže nesoucího ovci: „Dobrého pastýře“.
První figurky cínového betléma se u Rýgrů narodily spolu s dcerou Anežkou. „Maminka mi ukazovala diviše, kterého modelovala, když se mnou byla v porodnici kvůli rizikovému těhotenství,“ usmívá se dnes už také maminka Anežka Jeřábková. Od doby jejího narození se počet postaviček i odlitých jesliček rozrostl. Dnes tak vytváří atmosféru Vánoc hrubým odhadem v tisíci domácnostech.
Když se odlévá z cínu
Z vymodelovaného vzoru postavičky cínař vyrobí formu a ta se otiskne do speciálního kaučuku, který vydrží žár a několik desítek licích cyklů. Po vyklepnutí odlitku se musí oškrábat otřepy. Některé postavičky se pak letují ze dvou nebo i tří dílů. Figurky dostanou základový nátěr, aby se na ně chytala barva při malování. K němu Petr Rýgr používá i štětečky, které mají jen několik štětinek – i drobné detaily je třeba na figurkách vymalovat.
Také scenerie neboli kulisa z Přibyslavi je původní. „Má ji na svědomí maminka,“ prozrazuje Anežka Jeřábková a dodává: „Maluje nádherné ilustrace, ale dělala to jen pro rodinu a známé, a tak jsme ji uprosili. Vznikají tedy další rozšíření ve formě nejen figurek, ale i krajiny.“
Tajemství slitiny
Samotná slitina cínu je výrobním tajemstvím každého cínaře. Příměsemi totiž mění vlastnosti. „Cínař musí mít zkušenost. Každá figurka chce něco trošku jiného – je třeba trefit správné poměry, aby slitina vykreslila detaily, nebyla křehká nebo se naopak nebortila,“ prozrazuje Petr Rýgr.
Betlém z Přibyslavi je originální autorský cínový výrobek. „Většina toho, co lze jinak koupit, jsou kopie italských předloh. Tatínek ale navrhne panáčka, vyrobí formy, odlévá i maluje – od začátku až do konce je to původní práce,“ podotýká Anežka Jeřábková a připojuje jeden vtipný detail: „Spousta figurek – a na tom se shodují i naši přátelé – vypadá jako táta. Podle mě si sám sobě stojí modelem.“
Přátelé i rodina hovoří o Petru Rýgrovi jako o renesančním muži. V Přibyslavi se nevěnuje jen betlémům, ale i kultuře. „Moji rodiče mají spoustu přátel už z dob disentu a náš domácí výčep je vyhlášený. Taťka vydává časopis, píše knížky o Orlických horách, kudy putuje po starých turistických stezkách a vtipným způsobem je recenzuje,“ přibližuje atmosféru i další aktivity rodinného sídla Anežka Jeřábková.
Jako betlemář byl Petr Rýgr v minulosti oceněn i na řadě výstav, například v Mnichově, Curychu či ve Veroně.