Číhošť: střed České republiky

Celkem 170 obyvatel. Venkované většinou pracující v zemědělství nebo dojíždějící do skláren a strojírenských podniků. Obchod se v obci jen tak tak drží, aby ho nemuseli zavřít, hospoda otevírá až večer. Tak vypadá střed naší republiky – Číhošť na Českomoravské vrchovině. O tom, že se na louce pár metrů za číhošťskými chalupami nachází geografický střed České republiky, svědčí složitý výpočet Ing. Ladislava Fafonka z Prahy. Jeho správnost si je možné ověřit na zdejší informační tabuli. Systém nebere v úvahu jen nejzazší body republiky, ale těžiště plochy území vymezené hranicemi ČR bez výškových rozdílů. Bližší informace jsou na internetové adrese www.cihost.cz. Vedení obce původně chtělo střed republiky zdůraznit velkým kamenným srdcem. Nakonec ale zastupitelé sáhli po funkčnějším řešení: od soukromníka vykoupili pozemek a postavili zde krytý altánek. Je odtud pěkný rozhled na obec a pár kopců v okolí. „Snažíme se domluvit s Klubem českých turistů, aby nás dali do map a vedli sem turistickou značku,“ říká starosta Číhoště Jiří Novák. Střed republiky doplní v budoucnosti směrník ukazující kolik kilometrů je odtud do Prahy či Bruselu. Číhošť je jedna z nejstarších obcí na hranici Vysočiny a středních Čech. Podle nedoložených informací ze starých kronik zde stála tvrz už v roce 1140, v historických pramenech nacházíme první zmínku o Číhošti v roce 1347. A jak vzniklo označení Číhošť? Sešli se kdysi před dlouhými staletími vladykové, byl mezi nimi i jeden, kterého většina ostatních neznala. Ptali se ho, čí že je host. Odkud dotyčný byl, pověst nepraví, ale jméno pro Číhošť bylo na světě. Druhá varianta vzniku názvu obce odkazuje na staročeské vlastní jméno Číh a slovo hošť, které znamená totéž, co vlastník. Dominantou obce je kostel a fara – místa spojená se zatčením faráře Josefa Toufara v roce 1949. Od roku 1990 připomíná jeho památku pomník, jehož autorem je Roman Podrázský. Symbolický hrob Josefa Toufara u vchodu do kostela obsahuje jen prsť půdy z hromadného hrobu v Praze – Ďáblicích, kde byl umučený kněz pod cizím jménem v roce 1950 pohřben.
I ostatní části obce stojí za pozornost. Vždyť už jen jejich názvy jsou skutečně zajímavé: Velká strana, Malá strana, Hradčany, Dupanda a Kout.