Vydání: 2008/16 Misie, 15.4.2008, Autor: Aleš Palán

Mezi významnými misionáři byli i Češi a Moravané. Františkán Václav Remedius Prutký to v 18. století dotáhl až na osobního lékaře etiopského císaře. Po českém bratru Karlu Augustu Pácaltovi († 1818) se dodnes nazývá jihoafrická obec Pacaltdorp.

Oblát Zdeněk Čížkovský se stal dokonce dvojnásobným misionářem. V roce 1951 odjel do Jižní Afriky a misijnímu poslání se zde věnoval téměř čtyři desítky let. Na začátku 90. let odjel na novou misii. Jeho biskup tehdy prohlásil: „My, jihoafričtí obláti, jsme hrdi na to, že posíláme misionáře do Československa.“ Zdeněk Čížkovský nejenže obnovil působení oblátů v ČR, ale stal se i prvním ředitelem Papežských misijních děl. Na první celostátní misijní pouti v Hranicích na Moravě promluvil dokonce v jazyce zulu. Mezi domorodci tohoto národa proslaveného divokou bojovností totiž několik let přímo v buši působil.
Dojmy ze své „druhé mise“ líčí Čížkovský v knize Než krokodýl spolkne stín: „Na Moravě mi chybí opravdová veselost, zapojení se a hlubší ponor do děje mše svaté. Spoustu prožitků neumíme ukázat. Proč nikdo při přímluvách neřekne: Ať moje dcera udělá zkoušky na vysokou školu?! Zulu klidně řeknou: Moje kráva je nemocná, prosím vás, modleme se, ať se uzdraví. Proč to neříct? Čeho se kdo bojí? V buši jsem si při pozdravení pokoje vždycky musel podávat ruku s každým, nejen s ministranty. Na Moravě mi to chybí. Připadá mi, že Česká republika je dnes větší misií než takzvané pohanské kraje.“
Nejznámějším českým misionářem současnosti je další oblát Roman Musil. V prosinci 2005 byl v hlavním městě Haiti Port-au-Prince unesen místními ozbrojenci, kteří za jeho propuštění požadovali výkupné 50 tisíc dolarů. Únosci na něj namířili zbraň a oznámili mu, že pokud peníze nedostanou, uříznou mu hlavu. Po několika dnech byl P. Musil propuštěn za zhruba 100 tisíc korun. Změnu v chování únosců zřejmě způsobilo zjištění, že jejich zajatcem je kněz. Roman Musil tehdy Katolickému týdeníku sdělil, že je mu únosců líto a cítí s nimi dokonce solidaritu. „Únosy, které jsou tu každodenní záležitostí, jsou důsledkem zdejší bídy. Lidé tu každý den bojují o jídlo, žijí v neuvěřitelných podmínkách ve slumech, kde jsou odpadky, špinavá voda; není tu žádná zdravotní péče, všechno páchne... Tato společenská situace vede lidi k tomu, že sáhnou po zbrani a snaží se získat peníze z výkupného. Mám spíš bolest v srdci z toho, proč to dělají,“ uvedl P. Musil.
Na některých místech dnes působí čeští misionáři, kteří se starají zejména o své krajany žijící v cizině. V roce 1965 působilo v USA 450 kněží českého původu. Chicago mělo několik čtvrtí, jež byly do značné míry české, bylo zde 11 českých farností. Dnes působí Češi v jediné zdejší farnosti. V kanadském Torontu mají Češi kostel zasvěcený svatému Václavu. V nedalekém Burlingtonu působí další český kněz.
České misie v době komunismu působily v řadě zemí Evropy – proslavený byl londýnský a římský Velehrad či vídeňská misie. Řada českých kněží pracovala v Německu; dnes zde funguje jediný Velehrad v Mnichově.