Vydání: 2017/48 Začíná nejkratší adventní doba, 28.11.2017, Autor: Lukáš Nosek

Papež v pondělí 27. listopadu přiletěl na letiště do Rangúnu v Myanmaru (dříve Barmy) na historicky první papežskou návštěvu země. Odsud by měl odletět ve čtvrtek do sousedního převážně muslimského Bangladéše, kam míří jako teprve třetí papež v historii. Pavel VI. zde byl v roce 1970 a Jan Pavel II. v roce 1986.
Hlavním cílem pastorační návštěvy je setkání s malými katolickými společenstvími obou zemí a s jejich mládeží, aby je povzbudil. Zatímco v Myanmaru převládá buddhismus, v Bangladéši islám. Tato cesta bude tedy i další kapitolou mezináboženského dialogu. Půjde však také o velký test papežské diplomacie kvůli pronásledované muslimské menšině Rohingů.
V Myanmaru žije 55 milionů obyvatel, rozčleněných do 8 velkých kmenů a 135 etnických skupin. Většina obyvatel jsou buddhisté (89 %). Křesťanů zde žije 5 %, tedy kolem 650 tisíc, a muslimů 4 %. Logo papežské cesty, které má podobu srdce, je vytvořeno z barev vatikánské vlajky a barev duhy, což symbolizuje multietnický charakter země.
Po téměř půlstoletí vojenské diktatury je Myanmar od roku 2011 svobodný. Papež se má setkat s jeho demokraticky zvoleným prezidentem Tchin Ťjoem a také s ministryní zahraničí Do Aun Schan Su Ťij, nositelkou Nobelovy ceny míru a faktickou hlavou země. Čekají ho rovněž setkání s mládeží a biskupy, ale i s představiteli buddhismu.
Podle myanmarského kardinála Charlese Maung Boa je nejožehavějším aspektem této papežské cesty otázka indo-árijské muslimské etnické skupiny Rohingů. V Myanmaru dochází k porušování základních lidských práv této komunity ze strany buddhistických mnichů, kteří mají silnou averzi vůči islámu. Na 600 tisíc Rohingů už uprchlo do sousedního Bangladéše. Navíc v obou zemích žijí v těžkých podmínkách tisíce uprchlíků.
„Když se roznesla zpráva o papežské cestě, slyšeli jsme na toto téma velmi negativní komentáře ze strany mnichů a buddhistických extremistů. Zdá se, že si papežovu návštěvu nepřejí. Svatý otec bude muset postupovat s opatrností a obezřetně volit svá slova. Zejména na otázku Rohingů jsou lidé velmi citliví. Hovořili jsme s papežem o tom, že samozřejmě může mluvit o všech obtížích země, o občanské válce, může se vyjadřovat i kriticky, ale poprosili jsme ho, aby se vyhnul užívání slova Rohinga,“ řekl Vatikánskému rozhlasu kardinál Bo. Obává se totiž případné odvety vůči křesťanům. Papež už v létě promluvil o „pronásledování našich rohingských bratrů a sester“ a modlil se, aby jim „byla udělena plná práva“.
Za katolíky do Bangladéše
Ve čtvrtek 30. listopadu zamíří Svatý otec do Dháky, hlavního města Bangladéše, jednoho z nejlidnatějších států světa. Žije zde 157 milionů obyvatel, většina z nich jsou muslimové (83 %). Hinduistů je 16 % a křesťané jsou zde nepatrnou menšinou (cca 0,4 %).
Logem zdejší návštěvy je silueta holubice s křížem a leknínem. Leknín je národní květina, symbol života a naděje. Holubice zase připomíná dlouholeté přátelství obou zemí. Vatikán byl totiž prvním státem, který v roce 1971 uznal nezávislost Bangladéše.
Na programu papeže Františka je schůzka s politickými představiteli či návštěva muzea šajcha Mudžíbura Rahmána, který vedl hnutí za nezávislost země a stal se prvním prezidentem. V pátek 1. prosince má papež slavit mši svatou, při níž udělí v dhácké katedrále kněžské svěcení. Setká se také s bangladéšskými biskupy a představiteli jiných náboženství. V sobotu se pak vydá do Domova Matky Terezy na dháckém předměstí a za místní katolickou mládeží.