Být vyrovnaný, být v obraze 'být in'

Anketa s mladými náctiletými
Následující anketa byla uspořádána mezi mladými náctiletými katolíky, kteří chodí pravidelně do kostela a do místního farního společenství. Přinášíme osm vybraných respondentů.

Co si představujete pod pojmem „být in“?

Marie (13 let): Být borec. Líbit se všem, být mezi všemi oblíbený, prostě „dokonalý“. Být in může být každý, ale nesmí být ta „puťka“ v koutě.

Michaela (14): Být stejná jako ostatní. Stejné „značkové“ oblečení. Když něco dělají všichni, přidat se k nim.

Zuzana (15): Držet krok se současnými moderními prvky, chovat se podle nich, oblékat, vyjadřovat.

Jan (15): Být vyrovnaný a v obraze.

Josef (15): Vypadat dobře - pěkně se oblékat, učesat, poslouchat moderní hudbu.

Karel (14): Nevím, mně je to jedno a vůbec mě to nezajímá. Jsou důležitější věci pro život.

Patrik (17): Znamená to řídit se stylem chování skupiny, ve které se pohybuješ, nebo lépe: být součástí chování této skupiny, spoluvytvářet ho.

Eva (17): Snahu zalíbit se, plout s dobou, zapadnout.

Je pro vás důležité „být in“?

Marie: Pro mě „být in“ důležité není, ale všichni mě tak berou. Prostě se snažím být vtipná a všem se to líbí.

Michaela: Není, ale občas se to bez toho neobejde. V oblečení ano, ale kouřit jako ostatní nechci a doufám, že nebudu.

Zuzana: Do jisté snesitelné míry ano.

Jan: Ani ne!

Josef: Ano.

Karel: Ne.

Patrik: Určitě, ale ne tak, aby mě to omezovalo.

Eva: Ne. Ale chci „být in“ ve věcech, které mě zajímají (film, hudba), ovšem ne kvůli tomu, abych se někomu zalíbila.

Co jste ochotni tomu obětovat? Kde jsou u vás hranice, za které byste nešli?

Marie: Pro oblíbenost nikdy nebudu dělat třeba něco nemravného.

Michaela: Peníze občas ano, ale určitě bych si kvůli tomu „být in“ nezničila zdraví, třeba kouřením...

Zuzana: Obětuji tomu značnou částku peněz a hranice jsou tam, když bych měla dělat něco proti svému svědomí.

Jan: Všeho přiměřeně!

Josef: Čas, peníze. Mé hranice jsou peněžní.

Karel: Já na to kašlu!!!

Patrik: Čas, sílu, peníze, lásku - to a jiné jsem schopen do toho vložit, pokud to stojí za to. Hranice musí každý vycítit sám, ale v zásadě jsou tam, kde to začne být proti mému přesvědčení, vůli, svobodě.

Eva: Nechci, aby se mnou někdo manipuloval, a to ani v církvi.

Jak se k tomu staví vaši rodiče?

Marie: Moji rodiče to se mnou neřeší.

Michaela: Rodiče mě vychovávají tak, že nemusím mít vždy všechno. Ne, že by mi nikdy nic nekoupili a nedovolili, ale co pro mě není životně důležité nebo co škodlivé, to mi zakazují.

Zuzana: Rodiče jsou vcelku tolerantní, výslovně mě neomezují. Musím dokázat sama posoudit, co je snesitelné a co ne.

Jan: Tolerují mě.

Josef: Většinou je jim to jedno. Občas mě podporují.

Karel: Nevím, neumím to posoudit.

Patrik: Jak kdy a jak v čem.

Eva: Nemám s nimi problém, asi mi důvěřují.

Je rozdíl mezi vaším chováním ve škole a ve farnosti?

Marie: Ano, velký. Moje chování ve škole se nehodí na faru.

Michaela: Určitě je. Ve škole jsou nevěřící děcka a ti mě hodně ovlivňují (např. mluvením sprostých slov). Ve farnosti jsou všichni věřící a „snaží“ se žít podle Desatera. Ti mě zase ovlivňují kladně.

Zuzana: Určitě, ve škole jsem otevřenější, nekontroluji tolik svoji mluvu, chování. Rozdíl je asi v tom, že ve škole vás soudí spíš podle zevnějšku.

Jan: Je v tom rozdíl. Ale jak v čem.

Josef: Ano, je tam rozdíl.

Karel: Ano, ale ne tak velký. Na faře jenom nemluvím sprostě, zatímco ve škole mi to občas ujede.

Patrik: Ve farnosti se více projevuji.

Eva: Asi moc ne, ale neumím to posoudit.

Jaké časopisy čtete, jakou hudbu posloucháte, na jaké akce nejraději chodíte, po čem toužíte?

Marie: Časopisy: Burda, TV magazín. Hudba: Red Hot Chilli Peppers, Blink 182, Sum 41, Trerasmus... Akce: hokej, fara, škola. Toužím po dobrém vzdělání a rodině.

Michaela: Časopisy čtu světské (Dívka, Bravo Girl), doma občas i ty katolické. Hudba: jako moji spolužáci. Akce: skautské výpravy, kino, divadlo aj. Mé největší přání je dostat se do nebe a žít podle Desatera správný, katolický a spořádaný život.

Zuzana: Časopisy: Týden, Hattrick, Dívka. Hudba: Disco, rock, pop. Akce: hokej, farní společenství, diskotéky. Toužím po dobrém povolání, rodině a duševní vyrovnanosti.

Jan: Časopisy podle nálady. Hudbu také. Jestli se chci uklidnit, tak vážnější hudbu. Při dobré náladě pak punk, jazz.

Josef: Fotbal, rock, chodím na hokej.

Karel: Čtu jen knihy.

Patrik: Časopisy: o počítačích, vojenství, letectví, hudbě a zajímavostech. Hudba: heavy metal, speed, black, death, doom, gothic, dark. Poslední dobou se mi líbí i některý kvalitní pop a samozřejmě rock. Akce: tábory, koncerty, airsoft, hospody, lanparty, létání. Toužím po lásce a dobrém přátelství, po blahobytu a spoustě dalších věcí.

Eva: Klubové filmy, alternativní muzika, knížky, dokumenty. Když po něčem moc toužím, tak jsem pak obvykle zklamaná.

Rozumíte si víc s věřícími či s nevěřícími kamarády?

Marie: Mám více nevěřících kamarádů, ale rozdíly mezi nimi nedělám.

Michaela: Spíše s věřícími, protože se mě snaží chápat víc než nevěřící, kteří mé názory občas ignorují.

Zuzana: S oběma skupinami nemám nejmenší problémy, v některých věcech jsou věřící kamarádi lepší, jindy je to naopak.

Jan: Záleží na tématu hovoru.

Josef: Jak v čem. Mám kamarády mezi věřícími i nevěřícími.

Karel: Jak s kterými.

Patrik: Nejde to říct obecně, záleží na člověku. Shodnou okolností jsou moji nejlepší přátelé křesťané. Ale je spousta křesťanů, se kterými bych rozhodně nakamarádil.

Eva: Leckdy si víc rozumím s těmi nevěřícími. Někdy mají ve věcech víc jasno než ti, kteří jen něco „zbožně“ papouškují, ale neumí o tom samostatně přemýšlet.

Někam vyrazit, něco zažít, uolnit se