Vydání: 2009/20 Pastorace ukrajinců, 15.5.2009

Staronový památník generála Milana Rastislava Štefánika opět zdobí od minulého týdne bratislavské nábřeží Dunaje. Slovenská republika tak uctila 90. výročí smrti (4. května) tohoto prvního ministra války Československé republiky.

Slavnost odhalení památníku začala přeletem šesti stíhaček ozbrojených sil Slovenské republiky a slavnostními salvami. Zúčastnili se jí nejen premiér Robert Fico a většina ministrů slovenské vlády, ale také zástupci České republiky a Francie. Nová socha generála Štefánika měří sedm a půl metru, váží šest a půl tuny a byla odlita v Blansku. Původní Štefánikova socha byla zničena v roce 1954 vládnoucími komunisty.

OBESTŘEN MÝTEM

„Štefánik disponoval již před první světovou válkou řadou kontaktů do nejvyšších politických a společenských kruhů ve Francii. Díky tomu mohl T. G. Masarykovi i Edvardu Benešovi výrazně pomoci při organizování jejich zahraniční odbojové akce, která vedla k uznání československé samostatnosti dohodovými mocnostmi,“ sděluje KT historik Jaroslav Šebek. Podle něj se Štefánikova záhadami obestřená smrt při návratu do Československa stala jedním z nejvýznamnějších mýtů meziválečné republiky. Jeho postava prý nenechala spát ani slovenské autonomisty a komunistické propagandisty, kteří jeho zásluhy o vznik ČSR neustále dezinterpretovali.

Z EVANGELICKÉ FARY

Milan Rastislav Štefánik je řazen spolu s T. G. Masarykem a Edvardem Benešem k otcům-zakladatelům Československa v roce 1918. Pocházel z evangelické rodiny, jeho otec byl farářem v Brezové pod Bradlom u Myjavy, kde se Milan Rastislav v roce 1880 narodil. Studoval nejprve na Evangelickém lyceu v Bratislavě, později v Praze, Curychu a hlavně v Paříži, kde se věnoval astronomii a publikoval zde i několik svých vědeckých prací. V roce 1915 se zapojil do odboje proti Rakousku-Uhersku a organizoval československé legie. O čtyři roky později – při návratu do vlasti, kde byl slavnostně očekáván – zemřel tragicky při letecké nehodě ve věku 39 let.