Vydání: 2011/40 Papež v Německu, 29.9.2011, Autor: Martin T. Zikmund

Vatikánskými, německými a evropskými vlajkami vyzdobená metropole Německa přivítala minulý čtvtek před polednem bavorského rodáka, papeže Benedikta XVI.

„Buďte vítán doma!“ pronesl hned na začátku svého pozdravného projevu na papežovu adresu německý prezident Christian Wulff. „Přicházíte do země, která před 22 ro- ky prožila zázrak pokojné revoluce, sjedno- cení Německa i Evropy. Bez vašeho odvážného předchůdce Jana Pavla II., bez katolických dělníků v Polsku a bez křesťanských církví v NDR, které poskytovaly útočiště těm, kteří hledali svobodu, by to všechno nebylo možné. Za to ze srdce děkuji,“ řekl prezident. Papež po úvodních pozdravech zase zdůraznil, že Spolková republika Německo nabyla své dnešní podoby silou svobody formované odpovědností vůči Bohu i jednoho ke druhému a tuto dynamiku potřebuje znovu obnovit. „Doufám, že k tomu budou moci aspoň trochu přispět jednotlivá setkání během této mojí cesty. Kéž nám všem v těchto dnech žehná Bůh.“

STAROST POLITIKOVA

Velmi sledovanou se stala odpolední řeč v Bundestagu, německém parlamentu, kde byl Svatý otec přijat dlouhotrvajícím potleskem, přestože 80 poslanců z důvodu nesouhlasu s jeho návštěvou chybělo. Ve svém dynamickém projevu předseda parlamentu, křesťanský demokrat Norbert Lammert, vyjádřil přání, aby papežova návštěva přispěla k zacelení trhlin mezi evangelíky a katolíky. Ti jsou v Německu zhruba stejně početní – k oběma církvím dohromady se hlásí zhruba dvě třetiny obyvatel této největší evropské země. Papež následně na tvářích poslanců vyloudil úsměv, když na cestě k řečnickému pultu zamířil jinam, ale předseda parlamentu pohotově zareagoval a sám ho taktně nasměroval na správné místo. „Odejmeš-li právo, čím jiným pak bude stát než velkou loupežnou hordou? – řekl jednou svatý Augustin. My Němci víme z vlastní zkušenosti, že tato slova nejsou pouhým strašákem,“ uvedl před poslanci Benedikt XVI. Jeho řeč se totiž týkala filozofického zdůvodnění práva, jehož morální základ podle něj úzce souvisí se schopností rozlišovat mezi dobrem a zlem. V této věci papež poukázal na příklad krále Šalomouna, který právě o tuto schopnost prosil Hospodina – a tato žádost izraelského krále by měla být podle papeže i dnes starostí každého politika. Ve své řeči zároveň vyzdvihl syntézu hebrejské víry, řeckého filozofického rozumu a římského právního myšlení anebo – jak to také nazval – setkání Jeruzaléma s Aténami a Římem. „Na tom je založena evropská kultura,“ podtrhl Benedikt XVI. Proti jeho vystoupení v parlamentu demonstrovalo tou dobou okolo 10 tisíc lidí na nedalekém Postupimském náměstí. Ve večerních hodinách přijel Svatý otec ve svém papamobilu na modrou tartanovou dráhu berlínského olympijského stadionu, kde byl přijat mohutným jásotem téměř 70 tisíc věřících. Mši svatou zde sloužil na – k této příležitosti vybudovaném – vyvýšeném oltáři, který svými konturami připomínal středověký hrad. V kázání položil důraz na to, že církev je především duchovní skutečností a tajemstvím a že přes přítomnost hříšných lidí je posvěcena samotným Kristem.