Azyl v Česku dostanou tři uprchlíci ze sta

„Nevím co bude, ani kam půjdeme, pokud tady v Čechách nedostaneme azyl. Dej Bůh, aby všechno dobře dopadlo.“ Tato slova čečenského uprchlíka Sultana by bylo možné vložit do úst tisíců běženců, kteří každý rok v České republice žádají o azyl. Ročně přitom uspějí v průměru tři šťastlivci ze sta žadatelů. Taková čísla jsou důsledkem současného trendu: bohatá Evropa se brání přílivu lidí z chudších oblastí světa.

Sultanova rodina, která žije v pobytovém středisku v Kostelci nad Orlicí se v létě seznámila s rodinou Šnajdrových z Nového Města nad Metují. „Od té doby jakoby se naše situace zlepšila,“ usmívá se Sultan, který s celou rodinou utekl před čečenskou válkou trvající už jedenáct let. „Snad seženeme bydlení mimo tábor, získám práci a za čas i azyl,“ doufá Sultan.

Nedávný Štědrý večer strávila jeho muslimská rodina právě u Šnajdrových. „Sultanova dcera Inka stále kreslila, protože jí Ježíšek přinesl skicák, tužky a temperové barvy. Sehnal jsem automapu Kavkazu, nad kterou jsme s prstem cestovali a vzpomínali. Já na Gruzii, kde jsem byl před patnácti lety, babička na Arménii, a Sultan s rodinou na rodné Čečensko.“

OSUDY URČUJE ÚŘEDNÍ ŠIML

O budoucnosti Sultanovy rodiny a dalších žadatelů o azyl rozhodují úředníci ministerstva vnitra, konkrétně z Odboru azylové a migrační politiky, kteří se jejich žádostmi zabývají. Monopol úřadu na udělování azylu utečencům se nelíbí pracovníkům neziskových organizací, které běžencům pomáhají. „Základní chyba je, že o azylu může rozhodnout pouze první instance, tedy ministerstvo vnitra,“ říká Věra Roubalová z Poradny pro uprchlíky. Podle jejích slov by měla existovat druhá nezávislá a k tomu zřízená instance - tribunál. „Když ministerstvo vnitra azyl zamítne, mohl by tento tribunál rozhodnutí zvrátit. Tak to ale v Česku není. Je pak těžké vysvětlovat uprchlíkům, že o jejich životě a smrti rozhoduje jeden úřad či spíše jeden člověk,“ doplňuje Roubalová. Jak vysvětlila Jana Matějusová z odboru tisku ministerstva vnitra, o zavedení azylového tribunálu vláda neuvažuje.

Z TÁBORA NA TÁBOR

Od vstupu Česka do EU počet uprchlíků klesá. Potvrzují to i pracovníci charitních poraden pro uprchlíky. V táborech jich však stále žijí tisíce a přicházejí další. Pomoci a zpříjemnit jim život v táborech se snaží Charita a další neziskové organizace. Mezi nimi např. Nesehnutí z Brna, kteří za nimi jezdí do táborů v Zastávce u Brna a ve Zbýšově. „Hrajeme fotbal a vozíme je na víkendové akce, při kterých s nimi třeba sázíme stromy,“ vysvětluje Jiří Koželouh ze zmíněného sdružení.

Už osm let připravuje za podpory dvou občanských sdružení tábor pro děti uprchlíků a děti z farnosti ve východočeském Hronově Michal Martin. „Každoročně bereme mezi hronovské děti desítku dětí žadatelů o azyl. Jejich pobyt na táboře hradí Charita. Účastníme se tu Tříkrálové sbírky, a tak jsem rád, že část výtěžku jde také na konkrétní pomoc uprchlíkům,“ uzavírá Martin.