Arcibiskup Dominik Duka se ujal svého stolce

Během více než dvouhodinové bohoslužby v přeplněné svatovítské katedrále v Praze se v sobotu 10. dubna ujal arcibiskup Dominik Duka svého nového úřadu. Od kardinála Miloslava Vlka převzal arcibiskupskou berlu a vyměnili si svá místa. Tímto symbolickým krokem stanul v čele pražské arcidiecéze nový pastýř – Dominik Duka, primas český.

Už od časných ranních hodin jsou tramvaje směřující k Pražskému hradu ještě plnější, než když hlavní město „obléhají“ davy letních turistů. Kolem deváté hodiny už ke katedrále proudí ze všech stran neobvyklé množství lidí. Poutníci i slavnostní hosté plní hlavní chrám pražské arcidiecéze do posledního místa. Někteří návštěvníci se dovnitř ani nedostanou a zbývá pro ně místo na třetím nádvoří před velkoplošnou obrazovkou. Aby všichni dobře viděli, je několik menších obrazovek rozmístěno i uvnitř katedrály. V 9.45 tvoří před Arcibiskupským palácem špalír královéhradecký sbor Boni Pueri, který vyprovází Dominika Duku z východočeské metropole svým zpěvem. Ten pak ještě podvakrát zaznívá při bohoslužbě v katedrále. A už se objevují hlavní aktéři, arcibiskupové Miloslav Vlk a Dominik Duka. Vyrážejí směrem k chrámu spolu se šesticí kardinálů, desítkami biskupů a zástupem kněží a ministrantů nejen z pražské arcidiecéze. Kromě českých a moravských duchovních přijíždějí Dominika Duku doprovodit k převzetí svatovojtěšského stolce také sousedé z Polska, Rakouska, Slovenska, Německa či Francie. S úderem desáté hodiny vstupuje slavnostní průvod za zvuku zvonů celé pražské arcidiecéze do katedrály.

NAPLNĚNÁ KATEDRÁLA

V hlavním chrámu pražské arcidiecéze na něj už čekají kromě tisíců přítomných katolíků i nejvyšší představitelé státu, zástupci ostatních křesťanských církví a židovské obce. Na úvod bohoslužby zaznívají nejprve slova Svatého otce, kdy provinciál dominikánů P. Benedikt Mohelník čte latinsky jmenovací bulu od papeže Benedikta XVI. a jáhen Štěpán Faber vzápětí tato slova tlumočí v češtině. Nastává nejočekávanější okamžik dne – kardinál Miloslav Vlk předává svému nástupci berlu i katedru. Lidé dlouze tleskají. Po uvítací řeči děkana svatovítské kapituly P. Michaela Slavíka se ujímá slova prezident Václav Klaus. Ve svém laudatiu se vrací k loňské návštěvě papeže v České republice. „Myšlenky a postoje současného papeže považuji za velmi důležité. Podobný pocit mám, vážený pane arcibiskupe, i z našich rozhovorů,“ pronáší prezident a zdůrazňuje svou ochotu novému arcibiskupovi „pomáhat, jak jen to bude v jeho silách a možnostech“. Jako první také oznamuje smutnou zprávu, kterou se biskupové dozvěděli těsně před začátkem bohoslužby, o tragické smrti polského prezidentského páru a jeho doprovodu při letu do Katyně. Na toto neštěstí reaguje později i nový arcibiskup, který žádá o zařazení přímluvné modlitby za oběti a jejich rodiny a na závěr bohoslužby pronáší i modlitbu za zemřelé.

KATEDRÁLA – OSTROV SVOBODY

Významnou a všemi očekávanou částí bohoslužby je však homilie nového českého primase. V té Dominik Duka zdůrazňuje především nutnost spolupráce. „Naše kultura, civilizace, ale i politické dějiny byly tvořeny společným úsilím Čechů, našich krajanů německého jazyka a Židů. Na jejich úsilí, ne na jejich sporech, stojí sláva minulosti a kouzlo přítomné Prahy,“ zní od ambonu. Nového arcibiskupa nevyvádí z míry ani drobná nehoda, když uprostřed jeho řeči padá vrchní část ambonu i s deskami, v nichž je text homilie. „Naštěstí jsem si ji důkladně připravoval, takže i když mi pak dali jednotlivé stránky v přeházeném pořadí, dokázal jsem se v nich zorientovat,“ prozrazuje později Dominik Duka. V kázání se dále zmiňuje i o místě, kde právě stojí: „Katedrála je školou naší historie, náboženské, kulturní i politické. Nikdy nad ní nevlál cizí prapor, ani hákový kříž, ani rudá vlajka se srpem a kladivem. I v obsazeném Hradě vždy zůstávala ostrovem Boží i naší svobody. (Homilii nového pražského arcibiskupa přinášíme na straně 9 – pozn. red) Dalším silným okamžikem bohoslužby se stává pozdravení pokoje, při němž nový primas schází od oltáře a zdraví se s lidmi v prvních řadách. Během svatého přijímání si pak řada účastníků bohoslužby (mj. i z řad představitelů státu) přichází pro arcibiskupské požehnání.

BUĎTE DOBRÝM DĚDEČKEM

V závěru bohoslužby zdraví nového arcibiskupa apoštolský nuncius Diego Causero a odstupujícímu primasovi kardinálu Vlkovi zároveň přeje, aby se dobře ujal role „dědečka“ české církve. Okolo čtvrt na jednu pak slavnostní průvod opouští katedrálu. Lidé pod dohledem policie a hradní stráže vytvářejí špalír až k Arcibiskupskému paláci. Usmívajícího se a žehnajícího Dominika Duku vyprovází potlesk a místy i hlasité ovace. Tisíce přítomných lidí se pomalu rozcházejí a cestu jim zpříjemňují malé koláčky, které na nádvořích rozdávají z velikých táců usměvavé dívky a ženy. Kdo by se v tu chvíli díval na Pražský hrad z výšky, tomu by katedrála připadala jako v zajetí obří chobotnice – proudy lidí se jako chapadla pomalu hrnou téměř všemi směry. Jejich poctivost se rozhodl prověřit i pražský Dopravní podnik – v tramvajích, které účastníky odvážejí z Hradu, se pojednou zmnožil počet bedlivých revizorů…