„V Indii jsou pořád ještě lidé, kteří vyznávají, že život je důležitější než umění někam to dotáhnout a něčeho dosáhnout, že báseň je důležitější nežli úřední spis a že umět se milovat se ženou je důležitější než umět číst a psát“ (Eda Kriseová – Čísi svět). Snad i proto máme na Západě letní prázdniny a dovolené, abychom alespoň na chvíli odložili svůj shon, své kategorie, své myšlenkové váhy a míry. V tom tempu, do jakého jsme strženi, potřebujeme odstup od sebe sama, a proto taková letní dovolená je docela dobrou příležitostí.
4.8.2014, Autor: Martin T. Zikmund
Ani nemusíme do Chorvatska, stačí někde brouzdat se lesem, máchat se v jezeře, přečíst si román, obejmout svou ženu, zapomenout se dívat na hodinky a odevzdat se zázraku bytí samotného. Ale i ta dovolená má svůj konec, a pak nás čeká návrat do každodenní rutiny.
Co to pro nás znamená? Vzdorovat všem verzím hesla TIME IS MONEY znovuobjevením šabatu, křesťanské neděle. Bohoslužby jako projevu alternativní kultury. Celý nedělní den v církvi, v rodině a v soukromí přijímat jako čas, který nás upomíná na řád bytí. Být je víc než mít. Být je dar. Být je zázrak. Být milován – to je evangelium. To nám připomíná neděle.
A proto nic nedělám. Jen se kochám bytím samotným. Bohu díky.
