- Katolický týdeník

Dnešní společnost prožívá krizi rodiny, která se nevyhýbá ani křesťanským manželstvím. Aby se z života křesťanských manželů nevytratilo to, co si slíbili před Bohem i před lidmi, je třeba obnovy. A o to se už léta stará sdružení Ymca-Setkání.

Program Manželských setkání, jak se organizace zprvu nazývala, přivezlo několik českých párů už před rokem 1989 z Finska. První kurzy se konaly v Kroměříži, pro velký zájem se v letech 1993-1994 přesunuly do Ostravy. Tam bylo rozhodnuto o vzniku satelitů, které by přiblížily tento program rodinám v jednotlivých regionech České republiky.

Program není třeba podrobně popisovat, tedy aspoň krátce: začíná týdenním letním kurzem, kde se manželské páry v jednotlivých společných přednáškách dovědí o prioritách manželství, o rozdílech mezi mužem a ženou, o komunikaci, pozornostech i sexualitě – zkrátka o všem, kde často vznikají nedorozumění, vedoucí až rozpadu manželství. Po každé přednášce následuje práce ve skupinkách, kterou řídí „vépéeska“ – vedoucí pár skupinky. Týdenní kurz pokračuje podzimní a jarní obnovou, při nichž si manželé zopakují to, co se dověděli na letním kurzu, a zrekapitulují si změny, které jim poznání přineslo.

Protože i vépéesky potřebují načerpat duchovní sílu, organizátoři pro ně uspořádali v závěru loňského roku setkání v Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříži. A jelikož tři vedoucí páry organizátorů byly letos na návštěvě ve finských Helsinkách, v mateřské organizaci „Whole Marriage Ministries“, pozvali sem Anelli a Kima Portmanovy přednášet. Hovořili na téma Vnitřní zranění a uzdravování.

„Pokud chceme sloužit druhým, musíme prožít osvobození od Zlého“ řekli v úvodu pořadatelé akce Gita a Miloš Vyleťalovi.

Při zahájení programu ležela uprostřed sálu hromada kamenů, kolem zapálené svíce. Kdo chtěl, mohl si kámen vzít - symbolizoval trápení duše. Pak začaly přednášky.

Součástí programu byla také rekapitulace činnosti jednotlivých satelitů, jejichž zástupci – vedoucí páry – představili svou činnost. Na Moravě se kromě základny v Kroměříži konají kurzy ještě ve Frenštátě pod Radhoštěm. Jejich vedoucí pár – manželé Zajíčkovi jezdí na setkání od roku 1991. O svém kurzu říkají: „Při přípravě našich setkání jsme se scházeli každý měsíc; modlili jsme se za to. Dnes se frenštátských kurzů účastní 65-72 párů různého věku. Nejmladším je v průměru 25 let, nejstarší účastník byl ročník 1928.“

Na Ukrajinu

Činnost frenštátských „vépéesek“ se však neomezila jen na vlastní obnovu manželství. Jeden z párů se setkal s P. Peterem Krenickým a výsledkem bylo uspořádání táborů pro ukrajinské děti. Konaly se ve spolupráci s Charitou Hlučín a podmínkou bylo, že po třech letech si je ukrajinští rodiče začnou pořádat sami. Přitom však poznali i rodiče dětí a vznikl další nápad - rozšířit Manželská setkání na Ukrajinu. „Zatím se překládají skripta a shánějí sponzoři, aby ukrajinské páry mohly přijet k nám; pobyt u nás je pro ně drahý,“ říkají Zajíčkovi.

Další satelit vznikl na Slovensku. V Banské Bystrici se každý rok konají dva kurzy – první pro Bystričany a manželské páry z Trenčína, druhý pro páry z Bratislavy a okolí. V průměru se každého kurzu účastní 130-140 manželských párů, od mladých manželů, kteří si své „ano“ řekli třeba před měsícem, po seniory - nejstaršímu bylo 85 let. Protože finanční situace nedovoluje účast všem zájemcům, pořádají se také tzv. víkendovky. Konají se na východním Slovensku a jsou finančně přístupné, protože jejich účastníci chodí na noc spát domů.

Do Kroměříže loni přijely „vépéesky“ z Liberce (severní a východní Čechy), ke všeobecné lítosti chyběli zástupci pražského satelitu. Představil se také nejmenší z kurzů – Vysoké Mýto, který je zato nejekumeničtějším - účastní se ho páry z osmi církví. Otevřeli se tu i nevěřícím párům: „Když s námi byli poprvé, ptali se: Co je to obrácení? Proč takové priority? Dnes už jsou členy naší farnosti,“ říkají Vysokomýtští.

Poslední – nedělní přednáška uzavřela program. Před kříž na pódiu pak všichni, kdo chtěli, mohli odložit svůj kámen. Někteří s modlitbou, jiní se svědectvím, další jen tiše, beze slov. Miloš a Gita Vyleťalovi setkání uzavřeli slovy: „Jednotlivé satelity jsou už dávno rovnoprávné, máme si co dávat. Do Finska posíláme vzkaz jako dospělá organizace: Spoj nás v jedno Pane...“