Glosa Martina T. Zikmunda
23.4.2014, Autor: Martin T. Zikmund
Svátek sv. Vojtěcha je pro nás vždy v určitém smyslu zastavením a otazníkem. Známý Slavníkovec se totiž nechoval podle běžného mustru. Jeho radikální příklon ke Kristu byl svým způsobem neskladný. Jeho touha obětovat svůj život křesťanské misii mezi Prusy vyčnívá. To, co si od Vojtěcha smíme převzít i dnes, je jeho láska ke Kristu a víra, že křesťanství přináší novou kvalitu, která už ani nemůže být ničím překonána. Narozen na Libici, která se z dnešního pohledu ocitá v zajetí novopohanského materialismu, je pro nás sv. Vojtěch výzvou. Výzvou postavit se coby učedníci Kristovi sekularismu čelem. Nemůžeme dnes v našich končinách počítat se zástupy nových přívrženců. Ale každý jednotlivec, který začne o víře přemýšlet a posléze obejme Krista a víru v něho jako cestu pro svůj život, je pro nás znamením. Znamením, že sv. Vojtěch před jedním tisíciletím přinesl do našich luhů a hájů to, co přetrvá a co má budoucnost. „Ježíš Kristus včera dnes, tentýž je i na věky“. Vojtěchův odkaz je jeho poukaz k evangeliu. Žádné větší dědictví ostatně ani neexistuje.
