Vydání: 2016/17 Papež se vydal uprchlíkům naproti, 19.4.2016, Autor: Martin T. Zikmund

Slzy radosti i zoufalství stékaly po tvářích otřesených migrantů, většinou muslimů, když je přijela navštívit neobvyklá trojice křesťanských pastýřů. „Nejste zapomenuti,“ přijeli jim oznámit.
„Je to trochu jiná cesta než obvykle,“ svěřil se už během letu na Lesbos asi padesátičlennému novinářskému doprovodu Petrův nástupce. „Je to smutná cesta. Jdeme za lidmi, kteří trpí, nevědí, kam jít, za lidmi, kteří museli utéct. A půjdeme také na hřbitov. K moři. Mnoho lidí tam utonulo.“
Všichni tito migranti riskovali své životy a mnozí rodiče riskovali i životy svých dětí. Polovinu z třítisícové kapacity tábora tvoří ženy a děti. To jsou ti, kdo přežili cestu na přeplněných gumových člunech. Někdy jich na Lesbos, vzdálený od tureckého pobřeží 10 kilometrů, připlouvá tisícovka denně, někdy i několik tisíc. To nejsou čísla ve statistice, ale konkrétní lidské tváře, konkrétní příběhy – zdůraznil papež.
„Chci vám vyprávět jeden zvláštní případ mladého muže, kterému není ani 40 let,“ podělil se František o své dojmy po návratu z ostrova. „Potkal jsem ho s jeho dvěma dcerami. Je to muslim a vyprávěl mi, že byl ženatý s křesťankou. Měli se navzájem rádi a respektovali se. Jeho žena však byla zavražděna teroristy, protože nechtěla zapřít Krista a zříci se víry. Onen muž usedavě plakal...“ Takových příběhů vyslechli hosté v uprchlickém táboře na ostrově Lesbos celou řadu.
„Přišli jsme, abychom obrátili pozornost světa na tuto vážnou humanitární krizi a prosili o její řešení. Jako lidé víry si přejeme spojit svoje hlasy a otevřeně mluvit vaším jménem,“ uvedl na rovinu papež. A dodal: „Doufáme, že svět bude této tragické a opravdu skličující nouzi věnovat pozornost a odpoví způsobem hodným našeho společného lidství.“
Papež František učinil i symbolické gesto. Při cestě domů vzal s sebou tři syrské rodiny – šest dospělých a šest nezletilých. Postará se o ně na náklady Vatikánu římská komunita Sant´Egidio.