Vydání: 2022/20 Papež o válce a Kirillovi, 10.5.2022, Autor: Tereza Zavadilová

 
„Spíše než do Kyjeva bych se měl vydat do Moskvy,“ uvedl papež minulý týden v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera. Papež na ukončení konfliktu apeluje už od jeho vypuknutí 24. února. Pokusil se o četná zprostředkování míru – počínaje telefonátem prezidentu Zelenskému, přes návštěvu na ruském velvyslanectví až po ochotu vydat se do Moskvy, s níž seznámil prezidenta Putina. „Nadále na toto setkání naléháme, ačkoli se obávám, že ho Putin nemůže anebo nechce uskutečnit,“ komentoval papež. A dodal, že „od Putina zatím neobdržel odpověď“.
Ničemu nerozumím, bratře
Mohl by být moskevský patriarcha Ruské pravoslavné církve Kirill tím, kdo dokáže přesvědčit ruského prezidenta k mírovým jednáním? Papež na tento dotaz novinářů zakroutil hlavou a odkázal k 40minutovému videohovoru z 16. března. „Prvních dvacet minut mi Kirill s papírem v ruce četl všechna odůvodnění války. Vyslechl jsem ho a řekl mu: Ničemu z toho nerozumím. Bratře, nejsme státní klerici, nemůžeme užívat jazyk politiky, ale Ježíšův. Jsme pastýři téhož svatého Božího lidu, a proto máme hledat cestu míru, zastavit palbu zbraní. Patriarcha se nemůže změnit v Putinova ministranta,“ uvedl papež.
Na tento rozhovor reagoval moskevský patriarchát tiskovým prohlášením, ve kterém hovoří o papežově „zmýleném tónu“: „Je politováníhodné, že si papež vybral špatný tón při líčení obsahu tohoto rozhovoru.“
Evropská komise už minulý týden navrhla proti patriarchovi Kirillovi zavést také sankce za jeho veřejnou podporu agrese.
Potřebujeme „nové Helsinky“
Vůli Svatého otce k osobnímu setkání s Putinem minulý týden státní sekretář kardinál Pietro Parolin přesto potvrdil – ovšem za podmínky „otevřenosti z ruské strany“. „Potřebujeme novou Helsinskou konferenci,“ vybídl také kardinál, když na římské univerzitě LUMSA představil knihu Proti válce – soubor papežových projevů a výzev k odzbrojení světa. Konference podobná té z roku 1975, která byla zásadním krokem ke konci studené války, by podle Parolina nyní mohla ukončit „svatokrádežnou válku“ na Ukrajině. Kardinál uvedl, že je třeba se inspirovat přístupem Alda Mora, tehdejšího italského premiéra, který vedl 35 států k podpisu dohod ve finském hlavním městě, aby překročily „logiku bloků“ – východního a západního. Připomněl také roli, kterou tehdy sehrály Svatý stolec a delegace vedená budoucím kardinálem a státním sekretářem Agostinem Casarolim.
„Mír je v zájmu národů, mezinárodní bezpečnost je v zájmu všech,“ apeloval Parolin s tím, že je zapotřebí větší evropské spoluúčasti a diplomatické iniciativy. „Nemůžeme již diskutovat o ‚spravedlivých válkách‘, aniž bychom vzali v úvahu, že dnes jsou mnohem více prvními oběťmi války nevinní civilisté,“ zdůraznil.
Návrh „nových Helsinek“ už předložil v Radě Evropy italský prezident Sergio Mattarella. Je mj. ozvěnou nedávné papežovy výzvy k překonání „kainovského“ ducha, který brání tomu, aby státy bratrsky spolupracovaly.
V souvislosti s válkou na Ukrajině stále visí ve vzduchu hrozba jaderného konfliktu. Minulou středu papež přijal na audienci japonského premiéra Fumia Kišidu. Hovořili také o „nepochopitelnosti vlastnictví jaderných zbraní i jejich užití“. František poukázal na „nemorálnost“ jaderného zbrojení už víckrát, např. při návštěvě mírového památníku v Hirošimě v listopadu 2019.