Vydání: 2014/23 Němečtí i čeští katolíci v Řezně, 3.6.2014, Autor: Jiří Prinz

„My křesťané musíme vědět, že můžeme být státu i společnosti mnohem prospěšnější, když budeme mluvit společnou řečí.“ Těmito slovy zahajuje na řezenském náměstí 99. Katolické dny německý prezident Joachim Gauck, čímž upozorňuje na motto letošního setkání „Stavět mosty s Kristem“.

Naplnění tohoto hesla má zajistit dva tisíce akcí, které organizátoři pro návštěvníky připravili. Město se tak na pět dní proměňuje v jakýsi ohromný veletrh s bezpočtem stánků, konferencí, výstav či přednášek, jejichž prostřednictvím jednotlivé složky německé církve – biskupství, řády, charitativní organizace atd. – prezentují svou činnost.

Mezi jednotlivými stanovišti rozesetými po celém Řezně proudí davy návštěvníků. Všude narážíme na skupinky mladých lidí, které se spontánně modlí, zpívají nebo mezi sebou debatují o víře – a to velmi „všedním“ způsobem, jako když si dvě ženy povídají v obchodě, co dnes uvaří k obědu. Na každém kroku lze spatřit mladé manželské páry, jak svým dětem vysvětlují, co to či ono znamená. „Upřímný zájem o církev a vstřícnost Němců jsou pro mě tím nejpříjemnějším zážitkem z celého setkání,“ líčí své dojmy česká účastnice Německých katolických dnů Marta Vacušková a dodává: „Každý druhý, koho tu potkám, mi říká, že má předky z Česka, a všichni mi děkují za to, že jsem do Řezna přijela.“

Přepravu po Řezně zajišťuje posílená autobusová doprava. Ačkoli je interval mezi jednotlivými spoji minimální a jeden autobus navazuje na druhý, vždy se během okamžiku zaplní k prasknutí. Mnozí proto dávají raději přednost delší procházce. V historickém Řezně nejde o ztrátu času, zvláště pro Čecha ne. Vždyť i nápis u zdejší katedrály každému českému turistovi připomíná, že právě v tomto městě byla v roce 845, tedy skoro 20 let před příchodem sv. Cyrila a Metoděje, pokřtěna družina českých knížat.

Pěší přeprava po městě přináší i další výhodu: lze tak narazit na řadu zajímavých lidí. V budově vyhrazené novinářům potkáváme například známého autora duchovní literatury Anselma Grüna, v blízkosti řezenského biskupství zase v družném hovoru s lidmi nespěchajícího místního biskupa Rudolfa Voderholzera.

Právě řezenský biskup slouží na zdejším univerzitním stadionu zahajovací mši svatou a deseti tisícům přítomných věřících připomíná, že každý křesťan je povolán k evangelizaci, a to v tom prostředí, kde se nachází: ve škole, v práci i v rodině.

Mezi koncelebranty je plzeňský biskup František Radkovský. Ten má jakožto představitel partnerské diecéze v Řezně zvlášť nabitý program. V duchu motta letošních Katolických dnů se totiž setkání premiérově účastní i česká církev (viz výše – Česká premiéra mezi německými katolíky) a přeshraniční diecéze je tu logicky jejím klíčovým reprezentantem.

Biskupa potkáváme v jednom ze stanů, nedaleko od místní univerzity, jak převážně německému publiku vypráví o české církvi. Skvělou němčinou přítomné seznamuje se svou osobní cestou k víře a kněžství. Vzpomíná na osobnosti, které ho formovaly, na postavení církve v době komunismu, na kardinála Tomáška a jeho projekt Desetiletí duchovní obnovy. Publikum potěší zmínkou, jak v současné době přichází do Česka nová generace sudetských Němců, aby zde pomáhala odstraňovat škody napáchané komunismem. Odměnou za jeho přednášku je mu bouřlivý potlesk přítomných.

Vřelá a srdečná atmosféra provází celé pětidenní setkání německých katolíků. Dobrý pocit si z něj domů odvážejí i čeští poutníci. „Odcházím z tohoto setkání posílen ve víře a říkám si, jestli by i česká církev neměla něco takového zkusit,“ vyslovuje za mnohé český kněz s německými kořeny Mons. Anton Otte.