Vydání: 2018/33 Nanebevzetí s procesím i kroji, 14.8.2018, Autor: Tomáš Kutil

 
Minulou neděli žila poutí například Strážnice na Hodonínsku. Nechyběl při ní průvod krojovaných, odpoledne se o program starala mládež z orelských kroužků, návštěvníci si mohli poslechnout cimbálovou muziku či zhlédnout vystoupení mažoretek.
Ve velkém pak slaví Nanebevzetí Panny Marie také v Neratově v Orlických horách: slavnosti tam trvají už od pátku 10. do středy 15. srpna. Několik tisíc lidí během těchto dnů projde tamním známým kostelem, na který byl komunisty vydán demoliční výměr, a přesto se dočkal nedávné rekonstrukce, která zachovala výhled skrz střechu až do nebes.
„Program máme rozdělený na kulturní a duchovní. Obnovenou tradicí a zajímavostí je například zhruba desetikilometrové pěší procesí z Rokytnice do Neratova, které se konalo v sobotu ráno,“ popisuje Antonín Nekvinda ze Sdružení Neratov. Poutníci tak šli cestou, po které se do neratovského kostela vrátila „z nuceného exilu“ z doby devastace chrámu milostná sošky Panny Marie.
Pouť doplnil kulturní program
O poutní místo se starají také hendikepovaní klienti místního sociálního zařízení, a nejinak je tomu i při pouti. „Někteří to mají přímo jako práci – starají se o občerstvení, prodávají v obchodě, pomáhají s parkováním nebo úklidem, pečou koláče,“ vypočítává Nekvinda. Pro Sdružení Neratov, které hendikepované lidi zaměstnává, je to hlavní akce roku. Z jeho 250 zaměstnanců se proto zapojují všichni, kteří jen trochu mohou. Během pouti bylo možné nakoupit si i výrobky z chráněných dílen.
V neratovském kulturním programu, který pouť doplnil, vystoupil kytarista Štěpán Rak či klavírní legenda Ivan Klánský, který hrál s královéhradeckou filharmonií. „Spousta lidí se přijela i jen tak ztišit. Náš kostel je otevřený neustále a v noci ze soboty na neděli o minulém víkendu toho využila k poklidné modlitbě a rozjímání spousta poutníků,“ uzavřel Nekvinda.
Historie svátku Nanebevzetí Panny Marie
Svátek Nanebevzetí Panny Marie slaví církev už mnoho staletí, zřejmě byl ustanoven na koncilu v Efezu (430). Historicky doložen je v 7. století za pontifikátu papeže Sergia I. Závazným článkem víry, tedy dogmatem, se Nanebevzetí stalo až 1. listopadu 1950, vyhlásil ho papež Pius XII. Předtím se ale o tom radil se všemi biskupy. Obrátil se na ně zvláštním listem 1. května 1946 a ptal se, zda je to žádoucí a vhodné. Přišlo 98,2 % kladných odpovědí a jen 1,8 % biskupů vyjádřilo jisté pochybnosti o vhodnosti nového článku víry.