- Katolický týdeník

Přestože se nový prezident deklaruje jako nevěřící, závěr své inaugurace prožil ve svatovítské katedrále. V šest večer tam začala modlitba s požehnáním následovaná koncertním provedením Te Deum. „Nejen v této chvíli vám vyprošujeme od Boha jeho pomoc a všechny potřebné dary pro vaši službu národu a modlíme se za všechny, kteří slouží našemu lidu. Zároveň vyjadřujeme ochotu společně pracovat na šťastné budoucnosti této země,“ řekl hned v úvodu arcibiskup Jan Graubner, který novému prezidentovi coby hostitel představil biskupy a zástupce ostatních církví.
Ať poznává, co je dobré
Modlitba se odehrávala ve Svatováclavské kapli. Prezident si tam prohlédl svatováclavský meč a položením květin uctil s celou rodinou lebku sv. Václava, kterého arcibiskup označil „za příklad spravedlnosti vládce, který se uměl sklonit před Boží svrchovaností“. Rabín Karol Sidon přečetl úryvek z knihy Přísloví a předseda Ekumenické rady církví Tomáš Tyrlík uvedl modlitbu Otče náš. Společně s arcibiskupem pak všichni tři vyprošovali novému prezidentovi, aby „poznával, co je správné a dobré, prozíravě vykonával svůj úřad, aby byl vždycky zajištěn právní řád a svobodné rozvíjení lidské osobnosti“. Následovalo starozákonní Áronské požehnání.
„V katedrále sv. Víta se dnes odehrálo něco bezpochyby historického. Spojení tradičního a nového, náboženského a civilního – bylo to poprvé, co se při takto významné státní příležitosti o něco takového církve společně pokusily. A já jsem za to velmi rád,“ komentuje zvolenou formu generální sekretář Ekumenické rady církví a starokatolický kněz Petr Jan Vinš. Na církevní půdu ale vstoupil Petr Pavel už ve středu večer. Den před uvedením do úřadu prezidenta republiky přišel na „sousedskou kávu“ za arcibiskupem Janem Graubnerem. Prošel špalírem zaměstnanců, následován ochrankou a fotografy. Jménem zaměstnanců ho vítala dlouholetá pracovnice arcibiskupství Marie Bláhová. Za dobu, co na arcibiskupství působí, si už potřásla rukou nejen se dvěma papeži, ale i s Matkou Terezou, s princeznou Dianou nebo Věrou Čáslavskou. „Ne, trému jsem neměla,“ řekla s úsměvem po setkání s novým prezidentem.
Změnit přístup k druhým
Při inauguraci Pražský hrad obklopil dav lidí. Zaplněné bylo především třetí nádvoří, kde nový prezident vystoupil s krátkým projevem a jako překvapení ukázal standartu, kterou jedna umělecká skupina na protest proti jeho předchůdci zcizila a jejíž návrat má podle nové hlavy státu symbolizovat návrat hodnot. Na Hradčanském náměstí pak Petr Pavel uctil prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.
V inauguračním projevu vyzval společnost ke spolupráci. „Znakem vyspělé země, a já ČR za vyspělou považuji, je solidarita – adresná pomoc těm nejzranitelnějším,“ zdůraznil a připojil, že změny mohou udělat lidé, kteří vstanou a jdou to zkusit. „Pojďme změnit přístup k druhým i sami k sobě, inspirujme se dobrými příklady,“ vybídl s tím, že se bude snažit napomáhat každé takové spolupráci.
Inaugurace se spolu s dalšími biskupy účastnil i Tomáš Holub. „Zaujala mě spontánní radost, která nebyla přehlušena formální oficialitou, ale probleskávala v každém okamžiku,“ svěřil se KT. Zároveň ho zaujalo, jak slova nového prezidenta „ladila“ se slovy papeže: „Petr Pavel zdůraznil totéž co papež František: pokud nebudeme žít věci společně, nemáme šanci nic vyřešit.“ V katedrále si mohl s prezidentem vyměnit pár vět, znají se ostatně z minulosti. „Říkali jsme si, že v armádě nás ani ve snu nenapadlo, v jakých rolích se jednou znovu potkáme,“ připojil s úsměvem.